Jak byste stručně zhodnotil rok 2011?

Kdybych ho měl vystihnout jedním jediným slovem, tak bych řekl, že byl rychlý. Byl to rok, ve kterém se mnoho věcí povedlo. Podařilo se schválit reformní zákony a dívám-li se na to z pohledu mého rezortu, tam se podařilo rozpohybovat a v některých případech i dořešit věci, které tam dlouho ležely a trošku už zasmrádaly. Třeba Zelenou úsporám.

Čili považujte za jeden z klíčových úspěchů, že jste vyřešil problém programu Zelená úsporám...

Ten proces není na konci, ale fakt, že na začátku roku chybělo Zelené úsporám zhruba osm miliard korun a na konci roku jsme v plusu asi 120 milionů korun, je podle mě docela dobrý výsledek. Platí, že to je sice na úkor čtyř miliard pro obce, ale věřím, že i tady najdeme řešení.

Které další věci se podle vás podařily?

Jsem rád, že se na Šumavě podařilo všechny strany dostat k jednacímu stolu. Ten příběh ale zdaleka nekončí. Řešíme problém, který vznikl před dvaceti lety. Dvacet let se vzájemně nekomunikovalo, jedna strana nemluvila s druhou. Představa, že to lze vyřešit ze dne na den, je lichá, ale myslím, že jsme hodně daleko. Od nového zákona nás dělí tři, možná čtyři drobné problémy.

Také jsem rád, že se podařily uskutečnit reálné věci v problematice ovzduší na severní Moravě, ať už jde o dobrovolné dohody či zákon o ovzduší, který je ve sněmovně. Podařilo se rozhýbat veřejnou debatu na téma lokální topeniště. Další věc je znepoplatnění průjezdu městem Ostrava. Od 1. ledna je také možné si žádat o příspěvek na výměnu kotlů v domácnostech v Moravskoslezském kraji. Kotle s lepší výhřevností jsou menší zátěží pro životní prostředí.

Co si myslíte, že se naopak nepovedlo?

Stále máme problémy s evropskými fondy. Je to pořád jakási sisyfovská bitva, kdy my něco vyřešíme a máme pocit, že už jsme splnili všechny podmínky, které po nás bruselská byrokracie požaduje, ale pak najednou přijdou další a další požadavky. Někdy je to složité, abychom doložili, že bylo v pořádku něco, co se stalo před dvěma, třemi lety. Ale nikdo z nás u toho tehdy nebyl, ale ani nelze změnit, jak se to stalo. Problém evropských fondů tedy zůstává velmi složitý. To, jak naši předchůdci nastavili operační program hrozně složitě a administrativně náročně, je věcí, která nás bude ještě hodně dlouhou zaměstnávat.

A co se podle vás příliš nepodařilo z hlediska vlády a celé republiky?

Nevím. Spíše si myslím, že se podařilo prosadit beze zbytku všechny reformní věci. Asi jsme všichni do jednoho mohli o něco více odkomunikovat a vysvětlit veřejnosti reformní kroky, na druhou stranu zase ten princip PR nepřeceňuji. Když někomu posunete moment odchodu do důchodu, či zpřísníte výplatu sociálních dávek, tak to nikdy nikde na světě nebude populární. Představa, že kdyby se to vysvětlilo, tak to lidé lépe přijmou, možná trošku platí, ale do značné míry omezeně.

A jaké vidíte hlavní úkoly na příští rok, pokud jde o váš rezort?

Rád bych do konce dotáhnul nový zákon o Šumavě, aby tam byl konečně pořádek a fungovala tam jasná pravidla, a ne trochu džungle a trochu anarchie, jako to bylo v posledních mnoha letech. Dále nás česká hodně práce s operačním programem Životní prostředí a snad to posuneme zase o kousek dál, byť ty konečné výsledky budou spíše až někdy v roce 2014 či 2015. Nepochybně na nás dolehnou rozpočtové škrty a všichni už dnes víme, že ten schválený státní rozpočet bude potřebovat ještě nějaké změny a ty změny způsobí dopady i v rezortu. Budeme rušit některé organizace, které pod rezort kdysi spadaly, nebo je třeba slučovat dohromady, jako například slučujeme Českou geologickou službu a Geofond dohromady. Snažíme se ušetřit a to vždycky bolí.