Podle Petra Smutného, partnera poradenské firmy PwC, se již Češi nevrátí k předcovidové úrovni života. Tím, kolik bylo natisknuto peněz, se sníží reálná mzda a znehodnotí úspory. Budou podle vás Češi v příštích letech muset zapomenout třeba na každoroční dovolené, novější auta nebo pořízení vlastního bydlení?

V první řadě – nevyjadřuji se k výrokům, jejichž kontext neznám. Odpovídám proto obecně.

Způsob života se změní, což po krizích, jako je pandemie, bývá. Bude se více využívat práce odkudkoliv (ne jen z domova), nakupování on-line si získalo oblibu u řady občanů. Pandemie ale bude mít i dlouhodobější dopady.

Nevím, kde vidíte v ČR „tištění peněz“. Ohrožení vývoje reálné mzdy představují inflační tlaky, ty mají ale globální charakter a rozhodně se neomezují jen na ČR. Stačí se podívat na vývoj cen primárních komodit. Dalším faktorem, který ohrožuje mzdy, je nahrazení superhrubé mzdy, která může brzdit mzdovou konvergenci. K tomu ještě přidejme samozřejmě nejistotu ohledně dlouhodobějšího ekonomického vývoje.

„Budeme tu zažívat velmi paradoxní vývoj. Můžeme zažít velký růst firem, průmysl může jít nahoru a souběžně budou mít firmy problémy a přijde vlna restrukturalizací a konkurzů. Je pravda, že je tu obrovská zadržená poptávka,“ uvedl analytik Petr Smutný pro Hospodářské noviny o možném vývoji po otevření ekonomiky. Budou tedy vítězit ti, kdo nyní chystají peníze na „nákupy“? A hrozí i velká vlna bankrotů?

Protože jsou omezení na straně nabídky, jsou výdaje domácností, klíčová to komponenta HDP, samozřejmě utlumené. Vidíme to na enormním nárůstu úspor obyvatelstva. Část z těchto úspor se uplatní při „rozvolňování“. Lze počítat s navýšením výdajů domácností, a od toho někteří ekonomové odvozují očekávání masivního oživení české ekonomiky.

To, že krize, jako je pandemie, má nerovnoměrný dopad, skutečně není žádný objev. Jsou odvětví, kterým se dařilo dobře i za pandemie (např. ta související s digitalizací, e-commercí) a pak ta, která budou muset hledat nové obchodní modely.