V prvé řadě Stanislav Křeček poznamenává, že by se nerad zkratkovitě vyjadřoval ke složitým problémům. Jednou z otázek, která se točí kolem Prague Pride právě letos, je bezplatný vstup pro děti pod 12 let. Někteří kritici například považují za nevhodné, že pohádky mají na veřejnosti dětem číst transvestité, tedy muži převlečení za ženy.

„Otázky výchovy dětí, respektive jejich schopnost vnímat celou genderovou problematiku od určitého věku, musí posoudit odborníci, ale především rodiče,“ říká ombudsman a zdůrazňuje přitom, že právě jejich vliv by zde neměl být potlačován: „…nebo dokonce vylučován pod záminkou nějaké vyšší, nebo modernější ‚pravdy‘,“ poznamenává.

„Tví potomci se v Pride village zdarma dozví, že dvě pohlaví jsou fikce a tmářství a na závěr se o ně postarají hodní pánové (dámy, BFLMPSVZ atd.) s bonbóny.“ Analytik Petr Markvart na Facebooku.   

„Nikdo jim práva neupírá“

Podle pořadatelů je neodmyslitelnou součástí pride festivalů i podpora zrovnoprávnění LGBT+ osob, protože „ani v 21. století ještě gayové, lesby a trans lidé mnohde nemají stejná práva jako ostatní a na některých místech jim může jít i o život.“

Křeček ale festival pro komunitu LGBT+ nevnímá jako iniciativu na ochranu práv (sexuálních) menšin. „Pokud jde o menšiny, pak bych rád se vší vážností zdůraznil, že menšiny – kromě národnostních – u nás žádná zvláštní práva nemají. Všichni občané jsou si rovni a příslušnost k jakékoliv z menšin, kterých přibývá jako hub po dešti, nikomu žádné zvláštní právo nezakládá,“ uvádí.

Hovoří-li se o „právech menšin“, pak jde dle jeho slov spíše o to, aby příslušnost k jakékoli menšině nikomu nebránila v realizaci práv, která mají i ti ostatní.  „A v tomto smyslu nepovažuji Prague Pride za záležitost týkající se práv menšin nebo dokonce za akci k jejich ochraně, protože této skupině lidí nikdo žádná práva neupírá,“ konstatuje. 

Nesouhlas neznamená nenávist

To, že část občanů vyjadřuje s „festivalem hrdosti“ nesouhlas, považuje Stanislav Křeček za zcela přirozené. „Týká se to ostatně každé lidské činnosti. Nesouhlas není ani upřením práva, ale ani výrazem nenávisti, jak se to mnohdy interpretuje,“ snaží se zkrotit výtky proti těm, kteří svůj názor projevují.

Lidé s menšinovou orientací by tak dle něj měli rovněž akceptovat volbu těch, kteří jejich komunitu nebo duhové průvody nechtějí podporovat: „Domnívám se, že skupiny LGBT mají – zcela zbytečně – negativně ostražitý vztah ke společnosti. Většině společnosti je totiž jejich počínání vcelku lhostejné, pokud ho oni sami nevydávají za moderní, levicové, liberální nebo dokonce za jedině správné,“ míní ombudsman.

Připomeňme, že i Úřad veřejného ochránce práv se s otázkami pohlavní identity setkává. V minulosti řešil například změnu pohlaví trans lidí nepodmiňovanou sterilizací. Vydal také leták pro situace, kdyby občan byl diskriminován kvůli své pohlavní identifikaci. V roce 2019 úřad ombudsmana, vedený ještě Annou Šabatovou, provedl výzkum na téma Být LGBT+ v Česku.

Podle vyjádření pořadatele jsou festivaly hrdosti kulturními, vzdělávacími a zábavními akcemi, jejichž účelem je podpořit myšlenku, že genderová, sexuální a vztahová rozmanitost je naprosto přirozená věc, za kterou není nutné se stydět, kterou není nutné skrývat a na které není nic špatného nebo nepřirozeného. Tématem letošního 11. ročníku festivalu je coming out.

V programu letošní Prague Pride se objevuje například divadlo v podání Romů, kteří u nás patří mezi jednu z nejrozšířenějších menšin. Na facebookovém profilu akce už se objevilo i téma neslyšících, kteří jsou minoritou a zároveň mohou spadat i do menšiny LGBT+.