Aktuální čísla o nezaměstnanosti v Česku ukazují, že na jedno volné pracovní místo v dubnu připadalo 0,91 uchazeče. Jedná se prý o evropský unikát na pracovním trhu v tržní ekonomice. Jak byste tuto situaci okomentovala?

Unikát to je, bohužel, ale nezdravý unikát. Já bych to přirovnala třeba k alkoholovému rauši: Když se někdo opije, v danou chvíli mu je skvěle. Chválí si, jaké má jeho život grády. A pak přijde kocovina. A dotyčný lamentuje, že už nikdy si těch dvacet panáků nedá.

Aktuálně jsme ve stádiu, kdy flám už skončil, další panáci nepřicházejí, ale vystřízlivění ještě taky docela nenastalo. Ještě pořád tedy trvá poměrně příjemný pocit z toho, jaký je stav na trhu práce: V podstatě každý, kdo skutečně chce pracovat, pracovat může. A současně s tím zaměstnavatelé přidávají zaměstnancům na všech frontách – zejména v maloobchodu. Současně s tím už ale statistiky ukazují, že tempo růstu české ekonomiky zpomaluje. Naposledy to předvedla čísla z maloobchodu, průmyslu i stavebnictví.

Trh práce se vždy za vývojem těchto dat o několik měsíců zpožďuje. Takže zaměstnavatelé již jasně pozorují hospodářské ochlazování, ale zaměstnanci to ještě nezaregistrovali. Pro ty přijde největší náraz zhruba v lednu, kdy mnohým z nich skončí pracovní poměr na dobu určitou a současně najednou nedostanou přidáno tolik, jak si v předešlých měsících zvykli.

Celkově by mě tedy jako ekonoma víc těšilo, kdyby nyní nebyla tak vysoká přezaměstnanost a současně s tím – respektive díky tomu – potom později nevzrostla nezaměstnanost tak skokově. Zkrátka bylo by asi příjemnější vyhnout se extrémním výkyvům na obě strany. Ale na druhou stranu není třeba nijak panikařit, protože česká ekonomika bude vždy v další dekádě patřit mezi země s nejmenší mírou nezaměstnanosti v Evropě, a to i v dobách, kdy u nás budeme mít nezaměstnanost na vrcholu.

Spotřebitelské ceny se v dubnu oproti březnu zvýšily o 0,3 procenta, zdražovaly se potraviny, alkohol a cigarety. Kvůli ropě, jejíž cena je na tříletých maximech, zdražil benzín i nafta. Mohl by třeba i tento vývoj přispět ke dřívějšímu zvýšení úrokových sazeb než až na konci roku, jak ČNB ještě nedávno prognózovala?

Inflace u nás je stále natolik nízká, že z titulu inflace Česká národní banka rozhodně zvyšovat úrokové sazby nemusí. Mohl by se ale objevit jiný důvod, proč by ČNB mohla chtít úrokové sazby zvýšit. Mohla by dojít k názoru, že vyšší úrokové sazby povedou k výraznějšímu posílení koruny, které by si ČNB přála. Všimněme si, že se tu pořád píše stejný příběh, jen jiné dějství. ČNB stále chce vidět kurz koruny někde jinde, než kde je. A podle mne neustále přichází o několik měsíců až o rok s křížkem po funuse. Podle mého soudu ČNB oslabovala korunu v době, kdy měla sílit. A nyní chce posílit korunu v době, kdy by pro ni – díky zpomalování české ekonomiky – bylo lepší oslabovat. Oslabující koruna by totiž pomohla kompenzovat zpomalování české ekonomiky.

Svaz pekařů a cukrářů se razantně ozval proti tomu, že obchodní řetězec Kaufland ve snaze přilákat zákazníky prodával od 7. do 9. května v akci tradiční české rohlíky za padesát haléřů, což je podle pekařů za polovinu výrobní ceny. Velký problém může tato nízká cena hlavního pekařského výrobku způsobit malým a řemeslným pekárnám, které vyrábějí kvalitní čerstvé pečivo a prodávají je ve svých prodejnách za odpovídající cenu. Svaz pekařů spekuluje o tom, že se Kaufland snaží o zničení českých pekařů a chce připravit půdu pro zahraniční firmy, které nepečou, ale rozpékají. Na iDNES.cz k tomu spustili anketu, z níž plyne, že čtenářům to nevadí. Jednoznačně u nich vyhrála odpověď, že prodávat rohlík za 50 haléřů je věcí každého obchodníka, zatímco odpovědí, že podobné praktiky by se měly zakázat zákonem nebo že to je nemravné počínání, bylo mnohem méně. Do jaké míry jako čerstvá vítězka ankety Blogerka roku iDNES souzníte s názory jeho čtenářů v této věci?

Jednoznačně se stavím za tvrzení, že je věcí každého z obchodníků, za kolik své zboží přeprodává. Stejně tak je věcí pekařů, kterému obchodníkovi své zboží nabídnou k přeprodeji. Bylo by opravdu zvrhlé regulovat, že obchodník nesmí lákat zákazníky na slevovou akci, tedy že zákazníci nesmí nakupovat levně! Ve skutečnosti ten spor není o cenu, ale o to, že se tu někdo pokouší ze zákazníků dělat hlupáky, že neumí rozlišit mezi kvalitním čerstvým pečivem a rozpékaným. Zákazník to samozřejmě rozlišit umí. A je věcí jeho volby, zda zvolí dražší kvalitní, nebo levnější rozpékané pečivo. Nikdo nemá právo zákazníkovi diktovat, co chce kupovat a jíst. A je správné, že zákazník má na výběr obě možnosti.