47. americkým prezidentem se stane Donald Trump. Je to pro Ameriku dobře?
Pro normální Američany, kteří nemají rádi válku a násilí, je to určitě dobrá zpráva. Pozdvižení to už vyvolalo u představitelů tzv. Deep State a určité obavy mohou mít z důvodů své předchozí činnosti představitelé některých tajných služeb.
A samozřejmě dobré to není pro celou řadu dalších lobbistických a zájmových skupin, které ovládaly bezprostřední politické okolí podle samotných mnohých představitelů Demokratické strany senilnějícího prezidenta Bidena napojeného mimo jiné na korupční skupiny kolem jeho syna.
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Ze zvolení Trumpa nemají radost další osoby – vedle již zmíněných představitelů Deep State to jsou skupiny napojené na různé zbrojařské firmy, na farmaceutické firmy a konec konců i zájmové skupiny bránící boji proti nelegální migraci. Prezident Trump bude vadit všem, kteří zneužívají korespondenční volbu k volebním podvodům. Po chuti Donald Trump nebude ani manažerům a konečným vlastníkům některých finančních skupin mimo jiné State Street, Vanguard a Black Rock. Tyto zasahují i do řízení velkých mediálních korporací, jako je například ABC, CNN NBC, CBC. Tato tzv. mainstreemová média velmi silně stranila Harrisové.
A je vysoce pravděpodobné, že Trump se zasadí i o deportaci části nelegálních migrantů a je vysoce pravděpodobné, že dojde i k dostavení zdi na ochranu jižní hranice Spojených států.
Je to dobře i pro nás v Česku?
Poměrně vysoký počet českého obyvatelstva Trumpovu volbu přivítalo, a to napříč politickým spektrem od levice počínaje přes pravici konče napříč sociálním statusem i napříč věkovými skupinami. Kdo mu nemohl přijít na jméno, jsou však lidé, kteří prošli školicím centrem Sorosových a dalších neziskovek spojených s Aspen Institutem a slouží zájmům určitého politického spektra kolem takzvaných progresivistických politických uskupení jak v USA, tak v globálně propojených finančních skupinách.
U nás je to okruh pracovníků spolupodílejících se na řízení prezidenta Pavla. Jeho zvolení nebudou vítat a nevítají politici spojení se STAN, a tím pádem i s dozimetrem. Nevítají ho překvapivě vzhledem k tomu, že proklamují, že jsou pravicová politická strana TOP 09, která úspěšně spěje k zániku, a která je již dlouho mimo mísu. Všechna tato politická uskupení spoléhala na vítězství Harrisové a jsou zklamaná, že dochází k takzvanému „Velkému Trumpovu návratu“. Je smutné, že například prezident Pavel o Trumpovi řekl, že je „odpudivá lidská bytost“ a je smutné, že se k tomu vyjadřuje i loutkovodič prezidenta, jeho poradce Kolář, který dokonce řekl, že lid by měl mít právo „autokratického prezidenta smést“. Skoro to zní jako výzva k provedení atentátu na Trumpa.
Pro české voliče může být Trampovo zvolení inspirací pro další volby k tomu, že se ještě dá navrátit na cestu normálního vývoje bez direktiv, nařizování, centrálního řízení, bez cenzury a bez útoků na základní atributy svobody a zvláště bez útoků na svobodu slova.
Co od Trumpa očekáváte v ekonomické oblasti?
Velmi zajímavá bude jeho avizovaná snaha o odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. To může mít velmi pozitivní vliv mimo jiné i na vývoj ekonomiky USA. Ta nebude dodatečně zatěžována výdaji spojenými s alarmistickými klimatickými programy, které stejně klimatu nepomohou a vysávají jen finanční prostředky, které jsou potřeba na jiné oblasti veřejných rozpočtů. Je naprosto jasné, že od vzniku zeměkoule a od vzniku života na Zemi, tato prochází klimatickými změnami. Střídají se různá období, ale ještě nikdy nebyly vytvořeny tak nesmyslné programy, jako je například Green Deal. Ten stejně nemůže zamezit přirozenému klimatickému vývoji. Umělé, prolobbované programy vedou jenom ke zpomalení růstu životní úrovně a dokonce u některých skupin obyvatelstva způsobují pokles životní úrovně. Dá se očekávat, že odstoupení od Pařížské dohody o klimatu by mohlo proběhnout už v roce 2025.
A hlavně se Donald Trump bude snažit o ochranu domácího trhu. Zvýšení cel již avizoval. Měl by si však dát pozor, aby nezvýšil cla tak vysoko, že dotčené zboží, se z důvodů cenové nekonkurence vzhledem k zavedenému clu nebude na trhu v USA dostávat. Pokud ho domácí výrobci nebudou schopni nahradit, mohlo by to vést k lokálnímu byť jen časově omezeným nedostatkům na tom kterém trhu zboží. Mohlo by se to týkat především zboží z Číny a dalších zemí Asie. Je vysoce pravděpodobné, že se Donald Trump bude snažit zavést i cla proti zemím Evropské unie, a tím bude chtít posílit domácí výrobce.
V ekonomické oblasti se dále dá očekávat velká snaha o zpomalení tempa zadlužování Spojených států. Bohužel nelze očekávat nějakou razantní změnu v oblasti výdajů veřejných rozpočtů. Připomeňme si, že Spojené státy jsou nominálním vyjádřením dramaticky nejzadluženější ekonomikou na světě a že tento vnitřní dluh roste poměrně rychle. Navíc je tento vnitřní dluh vlastněn z velké části zahraničními subjekty. Největším zahraničním věřitelem je Čína, druhým největším Japonsko. Dohromady vlastní téměř polovinu dluhu USA, který je v rukách zahraničních vlastníků dluhu.
Bude zajímavé sledovat jednání Donalda Trumpa ve snaze zachránit americký dolar jako světovou rezervní měnu oproti snahám zemí BRICS, které se chtějí vymanit z nadvlády dolaru. Dá se také očekávat, že se USA budou chtít stát opět vůdčí silou v oblasti technologií, kteroužto pozici částečně začaly ztrácet ve prospěch Číny a některých dalších zemí.
Trump oznámil, že Ameriku čeká Zlatá éra. Co pro to bude muset udělat?
Ano, je to volební a povolební slogan. Donald Trump po hrůze éry Bidena má co napravovat. Pokud se mu vše podaří, tak s velkým optimismem může Zlatá éra přijít někdy na sklonku jeho vládnutí, pokud se mu to vůbec podaří. Cesta to bude velmi složitá. Musí se nejprve spolupodílet na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Čeká ho nelehké rozhodování izraelsko-palestinského sporu, kde se počet civilních obětí za poslední rok přiblížil ke 40 000 mrtvých.
Měl by se zasadit o zpomalování zadlužování Spojených států, odstranit některé globální regulace, podívat se na legislativu, která souvisí s migrací a s největší pravděpodobností musí být dostavěna zeď na jižní hranici, aby se zamezilo příchodu dalších nelegálních migrantů.
Velmi složité to bude mít především v ekonomické soutěži a technologické soutěži s Čínou a dalšími zeměmi. Nejsilnějším uskupením v současném světě v rámci ekonomiky se zdá být již teď BRICS, počtem obyvatel třikrát převyšuje ten tzv. vyspělý západ, kam patří Spojené státy, země Evropské unie, Velká Británie, Japonsko, Nový Zéland a Austrálie. A bude muset čelit i vážným soubojům na vnitřní politické scéně, i když se mu podařilo prostřednictvím republikánů ovládnout celý Senát i Kongres (má tzv. „Trifecta“) a většinu mají konzervativní soudci i u Nejvyššího soudu. Do práce nastupuje vlastně již teď. Vidíme, že připravuje různá opatření a s jeho inaugurací 20. ledna 2025 se rozjedou velké změny.
Čekáte u Trumpa, že donutí členské státy NATO dodržovat své závazky?
Ano, ta snaha tady bude, ale není jisté, zda to bude mít úspěch. Téměř všechny evropské členské země NATO s tím mají značné problémy. Podle některých statistik a sledování, za rok 2023 bylo pouze 11 z 31 zemí NATO, které splňovaly představy o financování, respektive závazku podílu na zbrojení a na obranu ve vztahu k HDP, tedy dvě procenta. Tato tendence se sice zlepšuje, ale pro mnohé země to bude velmi bolestivé, protože hospodaří s chronickými deficity. A jsou mimo jiné velmi silně zasaženy přetrvávajícími dopady energetické krize.
V mnoha případech (včetně ČR) dochází k deindustrializaci dříve vysoce průmyslových zemí a dochází ke stěhování výroby tam, kde jsou levnější zdroje energie a kde jsou levnější zdroje surovin, případně zdroje levnější pracovní síly. Takže to bude velmi těžký úkol pro takto postižené členské země NATO. Navíc se zdá, že by po skončení války, kterou avizuje Trump na Ukrajině a případně, že nedojde k další eskalaci konfliktů mezi Izraelem a Palestinou, tak by snad mohlo dojít i ke „zklidnění“ situace v oblasti naplňování tohoto závazku.
Budou potřebovat nějaké škrty, aby Česko mohlo alespoň plnit svůj závazek, dávat 2 % HDP na obranu…
Česká republika zvýšila rekordně výdaje na rezort Ministerstva obrany od roku 2021 do letošního rroku o 100,6 %, a do příštího roku to je už o více než 103 %. Ten růst je dramatický a postihuje negativně jiné rezorty, jiné kapitoly státního rozpočtu. Myslím si, že není kam spěchat, zvláště v situaci, kdy česká ekonomika prochází stagnační fází, respektive se může dostat i do recese, a kdy jsou potřeba výdaje v jiné oblasti, především sociální, a vykazuje extrémně vysoké deficity státního rozpočtu.
Co kdyby Trump prosadil svůj záměr? Kdyby tento závazek zvednul na 3 % HDP?
Myslím si, že je to v současném a i v příštím politickém cyklu nereálné z pohledu České republiky. Že se o to Trump může snažit, to nelze vyloučit.
Co se podle vás změní s příchodem Trumpa v EU? Skončí, nebo oslabí některé politiky či podpory některých cílů?
Mám obavy, že Trump nebude mít až tak velký vliv na to, aby například byl od začátku zrušen Green Deal. Možná se ztíží možnost manipulovat tak lehce s občany. Donaldu Trumpovi se to částečně podařilo. Je možné, že se bude stavět proti monopolním praktikám, které jsme tady zažili v rámci covidismu, kdy se šlo na ruku farmaceutickým firmám. A teď vidíme, že to má velmi negativní dopady především na zdraví populace. Už i v ČR jsou vědecké studie, které usvědčují ze lží a manipulací farmaceutické firmy a média ve vztahu použití tzv. vakcín proti Covidu a porodností v České republice.
Od začátku se vědělo, že to není žádná vakcína, ale jen nedozkoušená očkovací látka, která neprošla žádnými dlouhodobými testy, aby se mohla nazývat vakcínou. Takže je možné posílení tendence vyšetřit ty aféry kolem covidismu, protože sám Trump sliboval, že se bude muset podívat, jakým způsobem působil například Fauci, který už byl částečně v úřadu za samotného Trumpa, jak se k tomu chovaly další finanční skupiny, včetně Billa Gatese a dalších. Všechny tyto skutečnosti mohou ovlivnit vztah k EU a hlavně k paní Leynové. A protože jsme svědky toho, že Donalda Trumpa často doprovází Elon Musk (třeba i při telefonování s prezidentem Zelenským), nezapomeňme, že českou eurokomisařku nazval „byrokratickým zlem“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný