Podle Aktuálně.cz vás ministerstvo vnitra uvedlo jako extremistu s tím, že vaše extremistické chování je prý závažné. Co tomu říkáte.

S ministerstvem vnitra samozřejmě souhlasím. V politickém režimu, který je postaven na lži, je napsání pravdy skutečně projevem mimořádně extrémního extremismu.

Jaké lži máte na mysli?

Každý je jistě vidí. Spíš je obtížné v té změti lží, kterými nás režim zavaluje, najít pravdu. Jako převychovaný trestanec ale prohlašuji, že je to tak v pořádku, protože ideologická čistota je důležitější než pravda. Bylo to tak za inkvizice, za nacismu i za starého bolševismu, takže jde o osvědčený model.

Mohl byste ohledně lží být přece jenom konkrétnější?

Za demaskování některých lží jsem už byl odsouzen, a já dvakrát stejnou chybu dělám málokdy. Takže na vaši otázku si opravdu každý musí odpovědět sám. 

Ve vašem trestním řízení jste podal ústavní stížnost. Už máte nějaký výsledek?

ÚS stížnost zamítl jako neopodstatněnou, a ve zdůvodnění v podstatě jen velmi stručné opsal to, co napsal státní zástupce.

Jste výsledkem překvapený?

Vůbec ne. Stejně to udělal i odvolací soud i Nejvyšší soud a nebyl důvod se domnívat, že by se Ústavní soud měl chovat jinak. Ústavní soud ale, stejně jako soudy předchozí, obohatil celé řízení, a vlastně celou naši justici, dalšími principy, které jsou velmi podnětné nejen pro mě, právního laika, ale jistě také pro právní profesionály, takže jsem s výsledkem vlastně vcelku spokojený. Jsem rád, že jsem svým malým dílem mohl přispět k dalšímu, a ještě radostnějšímu, rozvoji našeho liberálně-demokratického společenského zřízení. Sláva Ukrajině!

Proč říkáte „sláva Ukrajině?“ Vždyť to s tím nemá nic společného.

Dnes to říkají všichni, tak to říkám také, aby bylo jasné, že můj výcvik sociálních dovedností, jak jej pro mě žádala slečna státní zástupkyně, proběhl uspokojivě. V této souvislosti také dodávám, že naše zbraně postupují vítězně vpřed a nálada obyvatelstva je 1 A.

Jaké podnětné principy jste měl na mysli?

ÚS doplnil Nejvyšší soud, od nějž jsem se například dozvěděl, že pokud pravdivé tvrzení není dostatečně hezké, tak je trestné, nebo že k podněcování dochází i v případě, kdy nikdo nebyl podnícen, nálezem, že i když obžalovaný nesmí předvolat svědky, pronést závěrečnou řeč, provést důkazy a písemnými důkazy obhajoby se soudy nezabývají, tak i přesto má dostatečný prostor pro uplatnění obhajoby. Já s tím samozřejmě souhlasím, protože jako převychovaný trestanec vím, že i tak zbývá ještě mnoho efektivních nástrojů obhajoby, jako je například telepatie, vstupování do cizích snů či dálková hypnóza. 

Na základě jakých důkazů soud dospěl k závěru, že jste něco podněcoval, když nikdo nebyl podnícen?

Opravdu pouze na základě pocitu soudců, že texty snad někoho, těžko říct, koho, k něčemu mohly podnítit. Něco ve smyslu: „Je nepochybné, že došlo k vraždě, i když nikdo nechybí.“

Pocit soudce byl opravdu jediný důkaz soudu?

Jiné důkazy než pocity státní zástupkyně a soudkyně předloženy nebyly. Obžaloba původně měla jednoho svědka, ten však u soudu první instance vypovídal v můj prospěch a na další soudní jednání tak už nebyl pozván, i když jsem o jeho účast žádal. I to se mi velmi líbí – obžalovaný žádal soud, aby pozval svědka obžaloby, což soud odmítl, aby svědek obžaloby nemluvil ve prospěch obžalovaného. Je dobře, že země Franze Kafky a Jaroslava Haška nezapomíná na své kořeny.