Pane doktore, založili jste zapsaný spolek Blue Academy, mezi jejíž cíle se řadí zrušení emisních povolenek a v konečném důsledku i tzv. Green Dealu. Avizovaná petice je hlavním plánem, jak tento pohled mezi veřejnost rozšířit, anebo chystáte i další projekty?

Spolek The Blue Academy, z.s. (dále BA) byl založen především s cílem rozpoutat diskusi o novém náboženství – náboženství klimatických změn, a o nové ideologii – Green Deal. O těchto mantrách se příliš nemluví, natožpak aby byly podrobeny kritické diskusi, kritickému myšlení, kterého nikdy není dost. Ve školách se žáci a studenti o podstatě klimatických změn podle ideologie Green Gealu učí, aniž by bylo jisté, že tomu tak skutečně je. Mainstreamová média až na výjimky berou Green Deal jako fakt bez další diskuse, ačkoliv celá řada vědců o Green Dealem předkládaných „pravdách“ pochybuje.

Naším cílem je především vyvolat celospolečenskou diskusi o projektu Green Deal a jednotlivé jeho předpoklady i závěry a doporučení podrobit „kritické“ diskusi. K tomu má pomoci,  nejen v ČR, evropská petice proti emisním povolenkám. Podaří-li se v Evropě minimálně v sedmi zemích nasbírat milión a více podpisů, přece jen to něco znamená. Minimálně se o problémech spojených s Green Dealem bude více mluvit. A to je zásadní, aby si občané u nás i v Evropě uvědomili, co Green Deal znamená a kam může Evropou přivést.

Prosadit rozhodnutí, zvláště takto politicky citlivé a v mnoha zemích mimořádně silně protlačované, nebude jednoduché. Jde o celou Evropskou unii. Jak přesvědčit českou vládu, aby v Bruselu tyto zájmy hájila?

Naše současná vláda se o problematice hrozeb Green Dealu přesvědčit nedá, natolik je poplatná bruselskému ústředí a Evropské komisi. Nicméně, v červnu budou volby do Evropského parlamentu, a ty již něco ukážou. Později se snad i u nás v přístupu k zelenému aktivismu něco změní. Životní prostředí je pro nás samozřejmě důležité a plně jej respektujme, ale opravdu nestojí nad člověkem, ale musí jít ruku v ruce s ním a s jeho možnostmi. Jinak to nemá smysl.

Premiér se v minulosti vyslovoval rázně proti Green Dealu, proti zákazu aut se spalovacími motory, ale jeho vláda na to nakonec v Bruselu kývla. České předsednictví bylo dokonce hodnoceno jako „nejzelenější“. Jak toto vnímáte?

Je to škoda a je to promarněná příležitost, tvrzení (myslím, že pana europoslance Vondry), že jsme nechtěli předsednictví v Radě Evropy „zneužívat“ k prosazování svých postojů a myšlenek, je smutnou obhajobou. Přece je lepší i legitimní prosazovat naše české zájmy, než zájmy německé nebo francouzské či bruselské. To zavání pokrytectvím a oportunismem, ale hlavně nás to poškozuje.

Green Deal podle vás vede k vede k rozvratu ekonomiky ČR i Evropy, ke ztrátě konkurenceschopnosti a k dramatickému poklesu životní úrovně. Nejsem expert, abych mohl říci, že to tak skutečně je, ale rozhodně nejste sami, kdo to říká. Z druhé strany se o těchto rizicích stále nemluví dost silně. Jak si to vysvětlujete? Neuvědomují si lidé a firmy, co nám hrozí? Anebo média nemají o tato témata zájem?

Od každého trochu. Jistě se shodneme, že Green Deal přináší do našich životů takové změny, o kterých by se nám před časem nezdálo ani ve „špatném snu“. Omezení produkce masa. Drahé automobily, které výhledově budou dostupné jen pro menší skupinu movitějších obyvatel. Tepelné štítky s minimální hodnotou danou zákonem. Inflace a plánovaná evropská daň. To vše samozřejmě vzbuzuje obavy. Ale moc se o nich nemluví, protože nová ideologie Green Dealu to nepřipouští. Jako by ten, který pochybuje, byl buď hlupák, kverulant nebo sobec. Takovou moc mají politici a média.

Pan Frans Timmermans, donedávna první místopředseda Evropské komise, o Green Dealu žádné pochybnosti  nepřipouštěl, věc již byla dle něj jednoznačně prokázána. „Škoda jen“, že farmáři u něj doma v Nizozemí měli na věc zcela odlišný názor. A mainstreamová média jeho názory přijala. A řada Evropanů to prostě vzala jako fakt. Evropa přijala teorii, že za klimatické změny může člověk svou industriální politikou a hlavně Evropa, kde průmyslová revoluce vlastně začala. Podobné „sebemrskačství“ není v historii ojedinělé.

A pak tu máme řadu „zelených“ politiků a dále lobbistů, kteří Green Deal z různých důvodů vzali za svůj a nainvestovali do něj spoustu peněz a hodně politického kapitálu.