Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin. To napsali analytici Bezpečnostní informační služby (BIS). Co vy na to?
Kontrarozvědka potřebuje navýšení rozpočtu a hodí se všechno, co jí udělá reklamu v médiích, i když to je hloupost. Dokonce bych se nebál říct, že podobná prohlášení mají za cíl společnost deformovat tak, aby prznila vzdělání dětí. Ty věci se nějak udály a neměly by být nikým překrucovány. Zažili jsme to před více než třiceti lety, tak proč bychom se k tomu teď měli vracet. Vždyť jeden náš nejmenovaný prezident jasně říkal, že pravda a láska musí vždy zvítězit nad lží a nenávistí.
Letos si připomínáme události, které vedly k sametové revoluci a demokracii. Jak vy jste ty události vnímal?
Žádná sametová revoluce to nebyla. Šlo pouze o výměnu kádrů, které společnost ovládají. Mohu to tvrdit z vlastní zkušenosti. Tři roky před tím, než k té výměně kádrů došlo, jsem byl na veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, což je největší knižní veletrh na světě. Zúčastnil jsem se tam nějaké polotajné recepce našich tehdejších exulantů. Hodně se tam tehdy mluvilo o Havlově knize Dopisy Olze jako o největším spisovatelském zázraku. Právě tam jsem od některých lidí slyšel, že je to sice nyní neznámý člověk, ale do tří let bude prezidentem Československa. A nejen podle toho soudím, že vše bylo dopředu připraveno.
Za těch třicet let se na Hradě vystřídali prezidenti tři. Stále se hovoří o tom, že Češi opustili ideály Václava Havla a sametové revoluce. Je to tak?
Myslím si, že jsme jeho ideály neopustili. Zpočátku jsme je totiž vůbec neznali. Pak, když jsme je začali poznávat, uvědomil jsem si existenci rozdvojeného Havla. Občas něco jiného říkal a něco jiného konal. Některé jeho tajné domluvy, které se provalily až později, mi v tom dávají za pravdu. Ostatně ho zvolili komunisté nejdříve jako prezidenta Československé socialistické republiky. Občas své názory i změnil, třeba ohledně NATO. No a jaká je dnes doba? Nevyzpytatelná. Stejně, jako byl Havel.
Ostatně dnes je to úplně o něčem jiném, než bylo z počátku. Opilost humanitou vystřídala těžká kocovina. A myslím si, že ti, co zvonili sadou klíčů na Václavském náměstí, by si dnes raději zlomili ruce. Vždyť v té době nechtěla většina lidí změnu režimu, ale chtěla změnu v rámci režimu. Chtěli opravdový demokratický socialismus s lidskou tváří, tedy navázat na rok 1968. Lidé si žili poměrně dobře, jenže v nesvobodě a s cenzurovanými informacemi. Dnes, co se zase týče ekonomiky, hospodářství či výroby jsme na tom značně hůře.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský