Běloruský prezident Alexandr Lukašenko donutil s pomocí stíhaček přistát dopravní letadlo společnosti Ryanair v Minsku. Tvrdí, že důvodem bylo oznámení výbušniny na palubě, mezi cestujícími se však nacházel opoziční novinář a organizátor protestů proti režimu Raman Pratasevič, kterého i s přítelkyní zatkli. Co si o tom myslíte?

Jedná se jednoznačně o naprosto nepřátelský akt Běloruska. Verze s bombou je výmluva a tragické je, že opoziční novinář Pratasevič je v zemi, kde nebyl zrušen trest smrti. Jestli bude obvinění z přípravy terorismu, tak sám říká, že má obavu, že bude vystaven nebezpečí trestu smrti, což je mimořádně vážná situace.

Dovolí si to Lukašenko? Tedy nechat ho zemřít přitom, jak je celá věc medializována a jaké sankce mu hrozí?

Zatím Lukašenko ukazuje, že si dovoluje velmi mnoho, já jsem myslel, že si nedovolí, co si dovolil a ten odhad nebyl přesný. To znamená, že půjde na hranu. Zkrátka mohu říci, že to nelze vyloučit. Proto musí narazit na naprosto jednoznačnou odpověď Evropské unie a Severoatlantické aliance, tam by neměla být žádná škvíra, všichni by měli táhnout za jeden provoz.

Děje se tak?

Hledá se společná pozice k uvalení sankcí. Já jsem byl, myslím, jedinýn ministrem zahraničních věcí, který nedal Lukašenkovi vízum na summit Severoatlantické aliance a byl jedinou hlavou státu v době, kdy jsem byl ministrem zahraniční, která nemohla vstoupit na území České republiky. Takže to jsme sehráli výjimečnou roli. Nicméně teď je potřeba, aby pokračovaly sankce, zatím se týkaly 59 osob – jako je zákaz cestování, zmrazení majetku, zákaz přeletů, ale důležité jsou srovnané řady, abychom vydrželi a nenastala taková únava, která nakonec fakticky vede k vyšumění sankcí.

Říkáte, že by reakce měla být jasná a razantní. Jaké další kroky by se daly učinit?

Pro mě není důležité, jestli budou další, ale aby se v těchto vytrvalo. Abychom nakonec nezjistili, že to někteří budou obcházet nějakými jinými cestami a my nad tím budeme tiše mávat rukou. Nejdůležitější je zajistit, abychom na nich trvali. Stejně jako Lukašenko v tom, co dělá s opozicí, což je samozřejmě nepřijatelné, ale dělá to natvrdo, neuhýbá ani o milimetr, tak by měl stejnou odpověď dostat ze Západu.

Proč ta odpověď a reakce nebyla tak jasná a razantní kvůli Vrběticím po oznámení českých politiků, že tamní výbuchy měli na starosti ruští agenti?

Protože se tam stalo hodně chyb. My jsme nepožádali o konzultace podle Washingtonské smlouvy, nebylo speciální zasedání severoatlantické Rady, ani jsme nepožádali o společný postoj podle smlouvy o fungování Evropské unie a na úrovni Evropské unie. Šlo o procesní pochybení, žádali jsme o společnou pozici až po vyhoštění. Stala se řada kroků, řekl bych sporných, a ty vedou k tomu, že jsme nedostali dostatečnou podporu na Západě.