Vybavení mincovny se našlo v zahloubené středověké odpadní jímce. Unikátnost nálezu spočívá zejména v tom, že se doposud s jistotou nevědělo, který typ brakteátu byl v jihlavské královské mincovně ražen. Nyní podle četných reliéfů na formách pro výrobu razidla můžeme tento typ s jistotou určit. Archeologové však upozorňují, že nálezy jsou čerstvé, jejich výzkum je teprve na počátku a jejich interpretace i význam se bude dále zpřesňovat.

„Tímto objevem se dotýkáme historické podstaty vzniku, velikosti a významu Jihlavy, jako předního královského města v době Přemyslovské, kdy právě mincovna byla finálním článkem rozsáhlého procesního řetězce, který začínal těžbou stříbrné rudy v okolí,“ uvedl archeolog Šimon Kochan z ústavu ARCHAIA Brno.

Soubor nálezů je tvořen brakteátovým razidlem, opatřeným trnem ve spodní části a olověnou kovadlinou ve tvaru komolého kužele s otvorem pro zasazení trnu razidla. V souboru jsou zastoupeny také dvojdílné keramické formy na odlévání razidel v podobě trubiček a spodních dílů s reliéfním vyobrazením mytologického zvířete - draka s mečem. Podle numismatické typologie Františka Cacha (Nejstarší české mince III. 1974) se jedná o typ č. 1002, tedy střední brakteát ražený králem Václavem II.

Dále se soubor skládá z fragmentů forem na odlévání stříbrných prutů (tzv. cánů) a části pozitivního modelu na výrobu těchto forem. Tyto pruty byly polotovary v procesu výroby mince. Pruty byly kladivy vyklepány na plech o tloušťce stanovené druhem mince, jež z nich měla být ražena. Takovýto plech byl následně stříhán do tvaru budoucích mincí. K vybavení mincovny mohlo sloužit i olověné závaží nalezené v zásypu suterénu provizorního domu z 13. století, který byl situován nedaleko zmiňované jímky. V jižním profilu zkoumané plochy byla zachycena část středověké zahloubené pece, která mohla sloužit ke zpracování kovu v provozu mincovny. Její původní využití bude předmětem dalšího výzkumu.

Byla v domě mincovna?

Nabízí se otázka, zda byla v domě na Masarykovo náměstí 21 mincovna. „Pro dané období máme v prostoru dnešní stavby doložen kamenný sklep domu, jehož strop byl původně osazen trámy dendrochronologicky datovanými do přelomu let 1279 a 1280. Nemáme zde ovšem doložen na tehdejší poměry v Jihlavě nikterak honosný dům, jaký by odpovídal představám o královské mincovně. Z písemných pramenů víme, že královská mincovna bývala pronajímána společností několika mincovních podnikatelů. Je tedy pravděpodobné, že nemusela sídlit na jediném místě ve městě, ale provozů mohlo být i několik a jeden z nich by se nalézal v blízkosti místa objevu,“ odpověděl Kochan.

Velká měnová reforma Václava II., kdy byly mincovny českého království přestěhovány do Kutné Hory, kde se začal razit pražský groš,  proběhla roku 1300. V té době se proto zrušila i královská mincovna v Jihlavě – také se přestěhovala do Kutné Hory. „Vzhledem k tomu, že zde máme právě formy na razidla brakteátů Václava II., lze uvažovat o spojitosti s touto událostí,“ doplnil Kochan.

Archeologové také připouští možnost, že na místě nemusela fungovat mincovna, ale zlatnická dílna, která raznice pro mincovnu vyráběla. Ve hře je také varianta, že se mohlo jednat o takzvanou penězokazeckou dílnu.

Romantické představy situovaly mincovnu do dnešního převážně renesančního domu U Mincovny 2 s domovním znamením v podobě zlatého slunce na nárožním arkýři. Objevy z archeologického výzkumu budov radnice při jejich rekonstrukci po roce 2000 podporují teorii, že mincovna mohla stát právě v místě dnešní radnice.

Rekonstrukce pokračuje

Jímka, ve které bylo vybavení mincovny nalezeno, je již zasypaná hlínou a nadále se pokračuje ve stavebních pracích, které archeologové dále bedlivě sledují. Aktuálně jsou stavaři zaměřeni na střechu a krov, který se bude finálně měnit od poloviny května. Řidiči tedy opět neprojedou Brněnskou ulicí, a to od 16. do 30. května, objízdná trasa je stanovena přes ulici Čajkovského.

Statutární město Jihlava obdrželo na obnovu domu Masarykovo náměstí 21 grant z Evropského hospodářského prostoru a Norska, konkrétně programu Kultura, a to v nejvyšší možné výši 39 milionů korun. Celkové náklady na opravu domu se odhadují na 80 milionů.

„Obnova této památky bude pilotním architektonickým projektem, jehož dílčím cílem je provedení vzorové rekonstrukce historického domu, jež později ukáže potenciál pro obnovu dalších domů v historickém jádru města,“ uvedl náměstek pro obnovu Městské památkové rezervace Martin Laštovička.

Dům se stane centrem kultury a vzdělání. Provoz zajistí Brána Jihlavy, zázemí však bude sloužit i dalším subjektům – vedle spolků, vzdělávacích institucí či veřejnosti bude hlavním uživatelem nových prostor také Centrum dokumentárních filmů, jedním z partnerů bude také norské Vestnorsk filmsenter, což je organizace, která se soustřeďuje na podporu kreativity a rozvoj talentů v oblasti audiovize. Brána Jihlavy zde bude tvořit služby cestovního ruchu, jako jsou průvodcovské služby či zážitkové expozice prezentující kulturní a architektonické dědictví města.

Rekonstrukce domu potrvá až do podzimu příštího roku. Projektovou dokumentaci zpracovali architekti z ATERLIER ŠTĚPÁN, o stavební práce se stará společnost PS Jihlava.