Jihlava uspořádala konferenci pro odbornou i laickou veřejnost s přednáškami předních historiků i architektů na téma významu Jihlavy jako středověkého města.
Jihlava uspořádala unikátní konferenci

K příležitosti výročí 750 let stavebního řádu Přemysla Otakara II., dle jihlavského historika Františka Hoffmanna zřejmě nejstarší dochované listiny svého druhu, uspořádalo statutární město Jihlava ve spolupráci s Moravským zemským archivem v Brně – Státním okresním archivem Jihlava konferenci Iglavia historica – exempla trahunt. Název, přeložitelný jako Jihlava historická – příklady táhnou odkazuje na dalekosáhlý význam, který má Jihlava coby město již od doby svého vzniku.

Jak podotknul náměstek primátorky Martin Laštovička, některé památky jako barokní freska v kostele Nanebevzetí Panny Marie, báseň Urbana Matějů z Potěh nebo třeba rukopis právní knihy Gelnhausenův kodex představují Jihlavu v historickém kontextu jako velmi důležité „svaté město“, jehož vliv se promítnul i v patnáctém století na sepsání Basilejských kompaktát, která fakticky ukončila husitskou revoluci.

Konference nabídla historický a architektonický cyklus. V prvním promluvil prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph. D. z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno s přednáškou nejen o vzniku Jihlavy, ale především o vnímání a roli nově se rodících měst ve 13. století. Na něj navázal Doc. Mgr. Petr Hrubý, Ph. D. z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity, který se z v přednášce zabýval především tím, zda se spíš než o stavební řád, nejednalo o dokument o důslednější kontrole báňských provozů za hradbami města. Historický blok uzavřela přednáška kolegy profesora Wihody z Historického ústavu Mgr. Tomáše Borovského, Ph.D., ve které se mimo jiné zabýval již zmíněnou sebeprezentací Jihlavy jako „svatého města“ v 15. století.

Druhý cyklus zaměřený na historickou architekturu započal přednáškou doc. Ing. arch. Miroslav Cikán, jenž je významným architektem a autorem koncepce revitalizace Masarykova náměstí, ale působí také na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického. Cikán nejen vysvětlil celkový záměr jeho pojetí revitalizace náměstí, ale nastínil i myšlenkové pochody, které k němu směřují včetně nutnosti pochopení role města v krajině.  Na něj navázal Mgr. Jiří Neubert z Národního památkového ústavu v Telči svou přednáškou o problematice a důležitosti památkové ochrany historických domů a nutnosti pochopení jejich historické role. Poslední přednáškou architektonického cyklu byla přednáška Ing. arch. Vratislava Zíky z Fakulty architektury Vysokého učení technického na téma Jihlavské historické domy a problematika jejich obnovy.

Konferenci proložila vernisáž výstavy o archiváři a historiku Františku Hoffmannovi v jihlavské pobočce Muzea Vysočiny, jejímž autorem je Mgr. Petr Dvořák ze Státního okresního archivu Jihlava. Poslední část konference měla na programu dvě přednášky z dopoledního a odpoledního bloku. Protentokrát si však profesora Martin Wihodu a architekta Miroslava Cikána mohla vyslechnout veřejnost.  Unikátní příležitost získali návštěvníci i díky Státnímu okresnímu archivu Jihlava, jež vystavil originál stavebního řádu. Město Jihlava do výstavy přispělo s faksimilem Gelnhausenova kodexu.