Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mně podpořit návrh na přijetí usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k připomenutí genocidy ukrajinského národa během hladomoru organizovaného stalinským režimem v letech 1932 - 1933. Dovolím si jenom zrekapitulovat to, co je skryto pod pojmem genocidium. Úmluva o zabránění a potrestání zločinu genocidia z 8. prosince 1948 v článku 2 definuje genocidu jako kterýkoli z níže uvedených činů spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou a patří sem usmrcení příslušníků takové skupiny, způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny, úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení, opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí, násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné.

Už druhý měsíc jsme svědky toho, čeho je schopna totalitní zvůle, čeho je schopen stát, v němž absentují prvky demokratické kontroly, v němž je potlačována svoboda slova a politická pluralita. Právě proto je důležité připomenout si stalinské represe na Ukrajině, represe proti rolníkům, zejména proti ukrajinským rolníkům, kteří se provinili jen tím, že chtěli žít tak, jak byli zvyklí. Důsledkem této perzekuce bylo téměř 5 milionů obětí jenom na Ukrajině. Stalinský zločin byl bohužel překryt dalšími, možná ještě horšími zločiny spáchanými ve jménu jiné totalitní vlády a ten zločin zůstal nepotrestán a nevyšetřen.

Národy, které se poučily ze své minulosti, žijí v prosperujících demokraciích. Ty, které se nepoučily, žijí stále ve lži a riskují, že se historie bude opakovat.

Autory koncepce zločinů proti lidskosti a zločinu genocidy jsou dva významní mezinárodní právníci. Při formulaci obou koncepcí vycházeli jejich autoři především ze zkušeností, které získali v první polovině 20. století, ve kterém proběhly dva devastující konflikty. Konflikty, které byly doprovázeny pohrdáním lidskými právy jednotlivců i celých skupin obyvatel. Konflikty, které byly doprovázeny masovými perzekucemi civilního obyvatelstva, často obyvatelstva, které spojovalo jenom jazyk nebo místo, kde žili.

Od roku 1915, kdy jsme se setkali s první genocidou, se ta situace opakovala několikrát a zdá se, že se opakuje i dnes. První světová válka vynesla k moci snad nejhorší totalitní vládce v dějinách lidstva, Stalina a Hitlera. Stalinské perzekuce začaly jen o několik let dříve než ty hitlerovské a pokračovaly po druhé světové válce.