„Z pohledu rybářských svazů je setkání v tomto formátu nenahraditelné. Mimo jiné proto, že je možné diskutovat problémy, které zůstávají nevyřešeny a najít vhodný model pomoci a spolupráce se Zlínským krajem vedoucí ke společnému cíli, a tím je zachování přírodního bohatství a druhové rozmanitosti. A to nejen na úrovni krajské, ale i národní,“ uvedla radní Zlínského kraje pro zemědělství a životní prostředí Margita Balaštíková, která setkání iniciovala a převzala nad ním záštitu.

Celou akci zahájila prezentace Petry Mačákové Mišákové, v níž zazněly konkrétní právní úpravy, které ovlivňují nejen chov ryb a hospodaření v rybářských revírech, ale i nakládání s vodami, ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, jakožto naplnění ústavní povinnosti dbát o udržení a obnovu přírodní rovnováhy v krajině, ochranu rozmanitosti forem života, přírodních hodnot, šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství, včetně možnosti sankcí za poškozování životního prostředí, nepovolené nakládání s vodami či poškozování vodohospodářských zařízení nebo zařízení pro chov ryb. Příspěvek byl obohacen o cenné praktické poznatky z praxe v rybářských revírech.

Na tuto ucelenou prezentaci navázal Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který přítomné seznámil s výsledky studie „Vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků - Bagry a ryby“. Ta se velmi podrobně věnuje vlivu mechanizačních prací v tocích na rybí společenství a ichtyofaunu jako celek, včetně možností úpravy toků nejen po těchto zásazích s cílem udržet přirozené podmínky pro život vodních ekosystémů a zachovat či obnovit přírodě blízký vzhled vodních toků a ploch.

Oba příspěvky shodně poukázaly na nutnost spolupráce uživatelů rybářských revírů, správců toků a orgánů ochrany přírody. Především pak na ochranu ryb a ostatních na vodu vázaných organismů při plánovaných zásazích do těchto toků, které jsou samozřejmě nezbytné, přesto je lze provádět způsobem, jenž životnímu prostředí neškodí, ale je naopak přínosem.

Tradičním, přesto gradujícím problémem je výskyt rybožravých predátorů, kteří působí v rámci rozpočtů rybářských spolků velké ztráty. V kombinaci vlivu těchto predátorů např. v pstruhových revírech, regulovaných vodních toků a sucha, spolu se zvyšující se průměrnou teplotou, dochází k situaci, kdy je téměř nemožné populaci lososovitých ryb v revírech udržet.

Zásadním diskutovaným tématem bylo hospodaření s vodou v krajině a dotazy z řad uživatelů rybářských revírů směrem ke správcům toků na konkrétní ucelené a koncepční kroky vedoucí k zadržení vody v krajině a opatření, které by pomohly stabilizovat velmi špatnou situaci na tocích a vodních nádržích. Jak zde zaznělo, voda není pouze bilance průtoků, proto je nutno se dívat na tuto problematiku jako na možnost pozitivního vlivu na vodní ekosystémy a na ně přímo závisející ekosystémy suchozemské.