Ministerstvo školství předložilo na vládu návrh vyhlášky ze začátku září. Nutno podotknout, že příprava tohoto návrhu probíhala v utajeném režimu a nikdo o ní prakticky nevěděl. Návrh přitom obsahuje změny, které by měly velmi výrazný a negativní dopad na fungování škol a zajištění potřebné podpory žákům. Z toho důvodu bychom očekávali, že ministerstvo bude o takovém záměru informovat a bude ho projednávat nejen s odbornou veřejností, ale i na rovině politické.

Na asistenta pedagoga by ztratily nárok některé skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Týká se to například žáků se specifickými poruchami učení, závažnou vadou řeči nebo žáků s tělesným postižením. Asistent pedagoga by zároveň neměl být nadále poskytován jako podpůrné opatření na základních uměleckých školách nebo vyšších odborných školách.

V zásadě jde tedy o plošné omezení podpory vybraným skupinám žáků na základě druhu jejich znevýhodnění, což lze považovat za diskriminační. Takový postup je v rozporu nejen se školským zákonem, který žákům garantuje nárok na nezbytnou podporu při vzdělávání, ale také s mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána – oporu lze nalézt například ve výkladu Článku 2 Protokolu 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Předložený záměr jde rovněž proti cílům Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, která má v dlouhodobějším horizontu určovat směr vzdělávací politiky a která zdůrazňuje naplňování principů rovného přístupu ke vzdělávání a snižování nerovností.

Kromě zvýšení účelnosti v poskytování podpůrných opatření má být údajně cílem předloženého návrhu rovněž snížení administrativní zátěže. Navržená opatření by školám naopak výrazně zkomplikovala život. Školy by musely rodičům vysvětlovat, proč jejich dítě o tuto formu podpory přijde, rodiče by totéž museli vysvětlovat svým dětem. Školy by musely snížit počty asistentů pedagoga a ze školství by tak odešla řada schopných lidí, kteří jsou nedílnou a důležitou součástí pedagogického týmu. Asistenti pedagoga by rovněž nemohli žákům nadále poskytovat tzv. pedagogickou intervenci. Jde přitom o nejčastěji poskytované podpůrné opatření, které slouží k dlouhodobé a systematické práci s žáky. Opatření by tak museli poskytovat učitelé a další pedagogičtí pracovníci. To znamená změny v pracovních smlouvách a s velkou pravděpodobností i změny ve výkazech škol, na jejichž základě je určována výše jejich rozpočtu. Pedagogickou intervenci by si navíc školy musely nově hradit ze svého.

Zdá se tedy více než jasné, že jediným cílem předloženého návrhu vyhlášky je ušetřit peníze v rozpočtu ministerstva školství, a to v těch nejméně vhodných oblastech. Z pozice předsedy podvýboru jsem předložil návrh usnesení, který žádá vládu o stažení návrhu vyhlášky a jeho kompletní přepracování na základě analýzy současného stavu s tím, že zpracovaná analýza i nový návrh vyhlášky budou nejdříve projednány na školském výboru. Usnesení zároveň požaduje, aby byl nadále naplňován princip poskytování podpory žákům dle jejich individuálních potřeb, nikoliv na základě druhu znevýhodnění. Návrh usnesení byl členy Podvýboru pro regionální školství přijat jednomyslně. V rámci dnešního jednání školského výboru bylo přijato nové usnesení, které je s naším návrhem v souladu v požadavku na projednání nového návrhu vyhlášky vlády k inkluzi na školském výboru a zajištěním nového meziresortního připomínkového řízení.

Usnesení Podvýboru pro regionální školství dostupné ZDE.