Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Já před vás předstupuji, abych uvedl jako zástupce předkladatele, jak již bylo řečeno, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., O zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh skupiny poslanců prošel jako sněmovní tisk č. 50 všemi stanovenými výbory a také všemi čteními na plénu Poslanecké sněmovny. Následně byl na 27. schůzi

ve 3. čtení schválen přesvědčivou většinou poslanců. Pro hlasovalo 113, proti hlasovalo 47, zdrželo se 17 poslanců. A omluvených bylo 22 poslankyň a poslanců. Na základě tohoto hlasování pak Poslanecká sněmovna ve svém usnesení č. 558 ze dne 8. března 2019 vyslovila souhlas s tímto návrhem.

V podstatě tohoto návrhu předkladatelé navrhují rozšířit zavedení nástroj transparence veřejného sektoru, kterým je registr smluv, na ČEZ a dalším státem ovládané společnosti s cennými papíry obchodovanými na burze. Zákon o zveřejňování smluv byl schválen již v roce 2015. On byl pak novelizován a vzápětí byl okleštěn výjimkami, které bohužel se týkaly právě organizací, kde korupce hrozí z našeho pohledu nejvíce, a které jsou známé historicky propojením byznysu a politiky.

Státem ovládané společnosti získaly v minulém období několik výjimek, z nichž asi nejvýraznější výjimka byla právě pro společnosti s cennými papíry, které se obchodovaly na burze. Předložená novela tuto výjimku ruší, neboť předkladatelé i hlasující poslanci ji považují za nedůvodnou. Nepodařilo se ani prokázat, že by samotný fakt obchodování na burze měl nějaký výrazně pozitivnější vliv na transparentnost těchto společností. Nepodařilo se tedy ani doložit na druhou stranu, že by zveřejňování informací mělo nějaký negativní vliv na cenu akcií.

Naopak však nastaly případy, kdy obchodní společnosti krátce po účinnosti zákona vydaly v nějaké drobné míře emisi cenných papírů, které zaregistrovaly k obchodování na burze. A tím se vyvázaly z povinnosti smlouvy v registru zveřejňovat. Přijetím novely tak bude tato výjimka odstraněna a tyto společnosti budou nadále povinny zveřejňovat smlouvy stejně jako všechny ostatní obchodní společnosti se státní účastí.

Předkladatelé jsou přesvědčeni, že novela přijatá Poslaneckou sněmovnou je nezbytná, zejména proto, aby veřejnost měla účinný přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních subjektů v řádu nejméně miliard korun ročně. Současná podoba zákona umožňuje zcela skrýt informace o případných nevýhodných smlouvách. Ty jsou mnohdy indicií právě korupčního jednání.

Před těmito nežádoucími jevy varuje i např. Výroční zpráva BIS za rok 2016. Zde zmiňuje, cituji, „masivní pozornost nejrůznějších lobbistických a vlivových skupin se zájmem o ovlivnění rozhodovacího procesu či významných městských společností a jejich fungování“. Ústavní soud navíc v červnu 2017 uzavřel jednu z možných cest, kterou měla veřejnost, jak se k těm informacím dostat. Ústavní soud rozhodl, že povinnost ČEZu poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím 106 není v tomto zákoně jednoznačně zakotvena. Lze ji dovodit pouhým výkladem. Ta sto šestka následně z toho komplexního návrhu, který pocházel ze strany Pirátů, vypadla, tudíž ale cílem předkládaného návrhu je tedy aspoň zavedení povinnosti, aby tyto společnosti musely zveřejňovat smlouvy alespoň v tomto registru smluv.

Ústavní soud v citovaném nálezu také konstatovat, že zveřejňování a poskytování informací těmito obchodními společnostmi ústava nebrání. Což se následně ukázalo dalším rozhodnutím Ústavního soudu. Pouze je třeba, aby tato povinnost byla v zákoně výslovně uvedena. Zákonodárci tedy nic nebrání, aby ve veřejném zájmu stanovil osobám soukromého práva povinnost určité informace zveřejňovat. Navrhovatelé tak touto novelou činí, alespoň co se týká právě toho registru smluv.

Ta debata byla poměrně široká. Na řadě výborů Poslanecké sněmovny se často ozývaly argumenty, že zveřejňování smluv v registru povede k prolamování obchodního tajemství. Ochrana obchodního tajemství je přitom tvořena dostatečně. Informace tvořící obchodní tajemství se zkrátka ve smlouvách nezveřejňují, v tom registru. Argumenty o konkurenceschopnosti daných podniků předkladatelé považují za bezpředmětné. Ten zákon o registru smluv je účinný již 3. rokem. Největší města, např. Brno, smlouvy zveřejňují, nebyl žádný negativní efekt tímto dotčen. Dle názoru předkladatelů se tedy jedná o nesmyslný argument, možná trochu alibistický, kde se snaží nějakým způsobem zpochybňovat účinnost registru smluv, jeho transparentní přínos. A jako takový jsme ho tedy vyloučili v debatě.

Ani po přijetí této novely se na právu utajit obchodní tajemství nic nemění. Jestliže je některá část know how obchodním tajemstvím, pak uveřejněním v registru smluv tato nepodléhá. Naopak, pokud dané know how nesplňuje znaky obchodního tajemství, pak jeho uveřejnění nemůže daný subjekt žádným způsobem poškodit.

Tolik ode mě k novele zákona o registru smluv za předkladatele. Já vás prosím o schválení té sněmovní verze a děkuji vám za pozornost.