Tento týden se do historie česko-ruských vztahů zapsal zadržením údajného spolupracovníka českých tajných služeb Ivana Safronova, bývalého novináře a poradce šéfa Roskosmosu Dimitrije Rogozina. Český špion v Rusku byl naposled zatčen před sto lety za občanské války. Tato špionážní aféra si nepochybně zaslouží podrobnější analýzu, byť zatím máme k dispozici kromě několika faktů nepřeberné množství mediálních spekulací kolujících zejména v ruských novinách. Pokusím se s obojím vypořádat.

V úterý 7. 7. ruská média publikovala informaci, že Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela poradce generálního ředitele agentury Roskosmos Dimitrije Rogozina Ivana Safronova pro podezření z vlastizrady. Té se měl dopustit spoluprací s českou tajnou službou, přičemž neopomněly poznamenat, že ve prospěch USA. Následně Safronovův zaměstnavatel Roskosmos vydal prohlášení, že špionážní činnost Safronova se netýkala posledních dvou měsíců, kdy byl u nich bývalý novinář zaměstnán.

To obrátilo pozornost médií na jeho předchozí aktivity. Ivan Safronov od roku 2009 pracoval ve významných ruských novinách Kommersant a měl pověst experta na otázky vojensko – průmyslového komplexu, obrany a bezpečnosti. Tuto specializaci (i pozici v novinách) vlastně zdědil po svém otci Ivanu Safronovovi staršímu, který v roce 2007 tragicky zemřel skokem z okna vlastního domu. Prokuratura tuto událost vyšetřovala pro podezření na vydírání a dohnání k sebevraždě. Samozřejmě bezvýsledně. Jeho kolegové z redakce však věděli, že pracoval na materiálu o dodávkách ruských zbraní do Sýrie, který mohl vyvolat mezinárodní skandál značných rozměrů.

Jablko nepadá daleko od stromu, takže v březnu 2019 Ivan Safronov mladší v Kommersantu publikoval článek o zamýšlených dodávkách ruských stíhaček Su – 35 do Egypta. Objem zakázky měl činit dvě miliardy dolarů. Šéf diplomacie USA Mike Pompeo kvůli tomu vyhrožoval Egyptu americkými sankcemi. Pro mladého žurnalistu to znamenalo konec desetileté kariéry v Kommersantu. V dubnu 2019 napsal článek o blízkém odvolání místopředsedkyně vlády, který se ukázal jako nepravdivý. Odmítl prozradit zdroj své informace a odešel do jiných novin (Vědomosti). Redakce Kommersantu pak v červnu jeho článek z webu stáhla, protože jí hrozilo administrativní řízení za prozrazení státního tajemství. Na Ivana Safronova se po roce usmálo štěstí a získal místo poradce generálního ředitele Ruské vesmírné agentury. Po cestě na vrchol následoval prudký pád.