Z připraveného bohatého programu byl tradičně velký zájem o prohlídky soudu, provázené výkladem soudců a asistentů o architektuře soudní budovy, ale i o historii a současnosti českého správního soudnictví.
Obdiv soudců za odvahu i argumentační zdatnost si vysloužili aktivní účastníci Moot Courtu. Někteří z návštěvníků se totiž s pomocí asistentů soudců bravurně vžili do rolí právních zástupců v simulovaných soudních řízeních. V jednací síni obratně argumentovali před senáty složenými ze soudců Nejvyššího správního soudu v řízení o žalobě advokátky proti rozhodnutí České advokátní komory. Řízení se uskutečnila tři a ve všech nakonec uspěla žalovaná Česká advokátní komora, která advokátku shledala vinnou z kárného provinění spočívajícího ve snižování důstojnosti advokátního stavu.
Podvečerní panelová diskuse se zaměřila na aktuální téma současnosti – ochranu klimatu. Moderátorkou diskuse byla místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková. Osobnosti v panelu, Eva Balounová z Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, Jan Kratochvíl z Městského soudu v Praze (jenž nahradil původně avizovaného Tomáše Pojara z Úřadu vlády ČR, který se omluvil), Miroslav Singer z Generali CEE Holding, Veronika Tomoszková z Právnické fakulty Univerzity Palackého a Vojtěch Vomáčka z Nejvyššího správního soudu a Právnické fakulty Masarykovy univerzity, byli již předem zárukou pestrosti názorů. Ve svých příspěvcích se diskutující zaměřili zejména na limity moci soudní ve vztahu k vynucování klimatických závazků. Dotkli se ale například také otázky, zda soudy mohou kultivovat veřejnou debatu o změně klimatu či otázky prospěšnosti klimatického aktivismu. Omluvený předseda soudu Karel Šimka pozdravil panelisty i návštěvníky přes vzdálené připojení.
Všichni příchozí měli také možnost svým hlasováním do připravených tubusů rozhodnout soudní spor, který se týkal zákonnosti pokuty uložené producentovi nápoje označovaného jako kefír, který však byl rostlinným, nikoliv mléčným výrobkem. Podle 56 návštěvníků pokuta byla nezákonná a podle 52 byla uložena v souladu se zákonem. Reálný případ, kterým se NSS zabýval a v němž neshledal obdobná označení pro spotřebitele nejasná či zavádějící je ZDE.
„Byl to opět úspěšný ročník. Nejvyšší správní soud se festivalu Noc práva účastní od počátku a je příjemné vidět tolik lidí, neprofesionálů, kteří se obecně o právo, ale i o práci Nejvyššího správního soudu zajímají,“ sdělila své dojmy k Noci práva místopředsedkyně NSS Barbara Pořízková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
