Bělobrádek (KDU-ČSL): Měli bychom dokázat vědu více využít ke změně života lidí k lepšímu

16.02.2016 13:35 | Zprávy

Projev vicepremiéra Bělobrádka na XLVII. zasedání Akademického sněmu AV ČR:

Bělobrádek (KDU-ČSL): Měli bychom dokázat vědu více využít ke změně života lidí k lepšímu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pavel Bělobrádek

Dámy a pánové, vážení hosté,

Opět se setkáváme na vašem sněmu. Setkáváme se v roce, kdy Akademie věd oslavila významné jubileum, 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Setkáváme se v roce, kdy, jak věřím, jsou už vidět výsledky zvýšeného zájmu vlády o vědu a o veřejné výzkumné instituce. A nakonec, ale rozhodně ne v poslední řadě, setkáváme se po roce od loňského sněmu, který přijal programový rámec Strategie Akademie věd 21.

Začnu právě tím posledním. Chci opravdu ocenit, že Akademie věd ČR přemýšlí o strategických otázkách. Že se nespokojuje jen s jednotlivými programy a výzkumnými plány, ale jde jí o celkový přínos veřejného výzkumu k celkovému rozvoji naší země. Rozvoji jak vědeckému a vzdělanostnímu, tak ekonomickému, sociálnímu a politickému.

Myslím, že v tomto jdeme stejným směrem. I mně jde o to, abychom dokázali daleko více využít síly vědy měnit život lidí k lepšímu. I mně jde nejen o kvalitní výzkum, který Akademie věd bezpochyby představuje, ale rovněž o větší množství aplikovatelných výsledků, které přinesou konkrétní přínos občanům. I mně jde o to rozvíjet nejen přírodní a technické vědy, ale rovněž vědy společenské.

Tuto komplexnost chci velmi silně zdůraznit. Existují u nás tendence stavět základní výzkum proti aplikovanému výzkumu, společenské vědy proti technickým vědám, popřípadě veřejný výzkum proti soukromému byznysu. Takový pohled je však nesprávný, omezený a škodlivý. Je to pohled, který upřednostňuje jedny či druhé lobbistické a parciální zájmy před zájmy racionálními a obecnými.

Za svobodou, bezpečím a bohatstvím Evropy stojí tisíc let nových myšlenek, objevování a inovací. A to ve všech oborech věd a průmyslu, ve všech sférách společnosti, včetně politiky. Z této obrovské mozaiky pokroku lidského myšlení nelze vybírat jednotlivé kamínky. Jinak se mozaika naší civilizace rozpadne. Doslova. Neboť součástí myšlenkového bohatství Evropy jsou i naše hodnoty, bez nichž nebudeme tím, čím jsme: Křesťanská morálka, antická racionalita a římské právo, ony tři pilíře evropské duchovní síly.

Akademie věd sama z těchto hodnot čerpá a zároveň přispívá k jejich udržování a rozvoji. Vědění a vzdělání je nejen zdrojem ekonomické síly, je také tou nejlepší obranou proti strachu a nenávisti. Je proto oporou nejen trhu, ale také svobodě a demokracii.

Veřejný výzkum si zkrátka více než zaslouží pozornost kabinetu. A zaslouží si ho jako celek. Doufám, že oněch 300 milionů, které se nám podařilo získat pro Akademii věd navíc, je pro vás jistou zárukou do budoucna, že to se zlepšováním pozice vědy myslíme vážně.

Věřím, že se mi podaří získat vaši podporu pro zřízení centrálního úřadu pro koordinaci vědy, výzkumu a inovací. Nejde přitom “jen” o to, že se tím zlepší možnosti lobbování za větší vědecký rozpočet. Naše analýza stavu vědy a výzkumu, kterou jsme si tentokrát poprvé udělali sami, nám ukázala, že roztříštěnost státní podpory vede k neefektivnímu vynakládání peněz a ke snížení schopnosti zaměřit naše úsilí na národní a evropské výzkumné priority.

Důsledkem pak je nejen daleko menší počet aplikovaných výsledků, než bychom si přáli, ale rovněž nejistota výzkumníků. Naprosto rozumím tomu, že instituce typu Akademie věd nemůže plánovat z roku na rok a že i tříleté či pětileté období je někdy příliš krátké. Proto již nyní zavádíme střednědobé a dlouhodobé výhledy a navrhujeme posílení institucionální složky v rozpočtu AV ČR.

Naše možnosti reagovat na potřeby veřejných výzkumných institucí ovšem značně zvýší právě zřízení centrálního úřadu. Týká se to i Strategie AV21, neboť je vždy jednodušší dohoda s jedním partnerem, než s mnoha. A tak jako Akademie mluví za všechny své ústavy, měla by i ministr pro vědu mluvit za celou vládu.

Všechny tyto otázky - tedy jak řízení, tak financování vědy, výzkumu a inovací - jsou součástí přípravy zásadní novely zákona 130. Minulý čtvrtek proběhlo v Poslanecké sněmovně i za přítomnosti zástupců Akademie věd první jednání kulatého stolu k této novele. Očekávám vaše podnětné návrhy. Věda je naše společná věc, naše společné dědictví a také naše společná budoucnost.

Děkuji vám za pozvání, přeji jednání vašeho sněmu úspěch a těším se na spolupráci v příštím roce. Zároveň mi dovolte popřát vám klidné prožití vánočních svátků a vše dobré v nadcházejícím roce.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Miroslava Němcová byl položen dotaz

ODS

Dobrý den, vždy jsem ODS považovala za pragmatickou stranu. Bohužel v poslední době mám čím dál víc pocit, že se stáváte populistickou stranou. Viz třeba slib Fialy o tom, jak budeme mít za 5 let platy jako v Německu nebo to jeho video s Nuttelou. Můj dotaz zní. Opravdu chcete dělat takovou populist...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Sláma (Trikolora): Politické teze pro rok 2025

8:14 Sláma (Trikolora): Politické teze pro rok 2025

Blíží se nám rok 2025, nepochybně žijeme v poněkud zvláštním historickém a politickém období, které …