Máme pokřivený pohled na středoškolské vzdělání a na to, kde všude je potřeba mít „maturitu“. Je to absurdní zmatení pojmů. Dnes vlastně stojí problém tak, že kdo nemá maturitu, je považován za hloupého, nevzdělaného, téměř méněcenného. To je ale drastický a do nebe volající nesmysl. Taková chyba, která zapleveluje společnost, že snad ani není dost dobře možné pojmenovat všechny negativní důsledky, které sebou nese.

Stížnosti na povinné maturity z matematiky, na jednotnou podobu maturit, na obtížnost testů, to všechno jsou důsledky naprostého pokroucení principu maturitní zkoušky, které započal komunistický systém, a ve kterém v různých podobách pokračovalo i naše školství po roce 1989. Maturita se ze zkoušky, která byla historicky velmi vysoko nastavenou laťkou vzdělanosti, snížila na jakousi společensky vyžadovanou nezbytnost. Nezbytnost, dostupnou v podstatě každému. A jako důsledek pak také požadovanou od každého.

Z tohoto podivného postsocialistického a postkomunistického pramene také vyvěrají neustálé ataky od ODS a dalších stran proti snaze vrátit maturitě její původní – klidně řeknu rakouskouherský a prvorepublikový – význam. Jistě, můžeme se v této zemi dohodnout, že budeme náročnost maturitní zkoušky snižovat tak dlouho, až jí získá 98,9 procenta populace. Dovolím si však oponovat školním odborníkům části pravice včetně některých podnikatelských projektů: ve skutečnosti se tím úroveň vzdělanosti v naší zemi nezvýší ani o píď.

Příklad? Když se občas podívám na vizitky lidí, které potkávám během své politické praxe, žasnu. Mgr. et Mgr. et Bc. Květoslav Chytrolín, DiS, MBA. Zbožštění titulů, hodností, příček na žebříčku vzdělanosti dosahuje rozměru frašky. Zvláště, když si pamatujete reklamu „Ke studiu MBA tablet zdarma“. Přestali jsme oceňovat své spoluobčany podle jejich charakteru, podle jejich skutečných schopností vykonávat užitečnou práci, o kterou je zájem, a místo toho se utápíme ve škatulkování podle „dosaženého vzdělání“? A není to hloupé, když jsme maturitu povýšili na normu?