Na tento krok se čekalo řadu let a i ve finále bylo předložení normy do připomínkového řízení několikrát odloženo. Odpadové hospodářství by se mohlo dočkat modernější legislativy ještě do konce letošního roku. Už nyní je ale zřejmé, že debata nad ní nebude ani zdaleka jednoduchá a průnik oprávněných zájmů dotčených subjektů se bude hledat jen obtížně.

Návrh nového zákona o odpadech představuje pozitivní posun. Některé věci mu ale lze vytknout už při letmém posouzení. Ať je to poněkud nesystémové řešení problému černých skládek, nebo nedostatečná reakce na nové plány Evropské komise. Nehrozí tedy nic jiného než, že soubor nově připravovaných směrnic z EU začne platit zhruba ve stejnou dobu jako nový zákon z dílny ministerstva. Jinými slovy, nový zákon o odpadech může být zralý na novelizaci, jakmile jej parlament stačí schválit.

Jen doslova pár dní před tím, než ministerstvo publikovalo návrh zákona, zveřejnila Evropská komise podobu připravované verze balíčku, který má do budoucna zásadně zreformovat odpadové hospodářství. Balíček si dává za cíl do roku 2030 dosáhnout až 65% recyklace komunálního odpadu, 75% recyklace obalů, zakázat skládkování využitelného separovatelného odpadu a omezit skládkování na maximálně 10 % ze všech odpadů. Odpadové hospodářství se tím doslova změní na oběhové. Co půjde z odpadu opět zužitkovat, bude využito. Evropská komise vidí v nové filosofii nakládání s odpady šanci na snížení závislosti na dovozu surovin a vytvoření nových pracovních míst.

Ve srovnání s Evropou zatím v nakládání s odpady stále zaostáváme. V roce 2014 dle údajů Eurostatu u komunálního odpadu dosahovala recyklace jen 21 % a kompostována byla pouhá 3 %. Evropský průměr byl v recyklaci 28 % a v kompostování 15 %. V něčem jsme bohužel naopak stále nadprůměrní, a to je úroveň skládkování. Zatímco průměrně bylo v EU v roce 2014 na skládky uloženo 31 % komunálního odpadu, u nás to bylo 56 %.

Problém se skládkováním už byl vyřešen novelizací současně platného českého odpadového zákona z roku 2014, která zakazuje skládkování počínaje rokem 2024. Zajištění pokroku i v dalších ukazatelích budeme teprve muset řešit. Na rozdíl od balíčku Evropské komise připravovaná česká legislativa neklade takový důraz za znovuvyužití nebo recyklaci. Pro životní prostředí přitom rozhodně není nejoptimálnější, když odpady namísto ukládání na skládkách pouze přesuneme do spaloven a spalování eufemisticky označíme za energetické využití.

Je zřejmé, že pro tým autorů nového zákona z Ministerstva životního prostředí již nebylo možné, aby do dlouhodobě připravované normy na poslední chvíli vložil novinky z evropského balíčku oběhového hospodářství. Příprava zákona by se tím protáhla, navíc finální podoba balíčku během projednávání v Evropském parlamentu a Radě Evropské unie může ještě doznat určitých změn. Pak by bylo otázkou, zda by se při takových úpravách stačil zákon projednat ještě během funkčního období této Poslanecké sněmovny. Pro další vývoj odpadového hospodářství a životního prostředí v Česku je přitom schválení alespoň nějakých nových pravidel naprosto klíčové.

Předkládaná vládní novela možná má jisté rezervy, nicméně během projednávání v Poslanecké sněmovně bude dostatek příležitostí návrh upravit tak, aby nebyl zralý k recyklování, sotva vyjde ve sbírce zákonů. Rezignovat na možnost mít co nejmodernější odpadovou legislativu by nebylo dobré vzhledem k našim závazkům v Evropě, o našich závazcích k udržitelnému životnímu prostředí ani nemluvě.