No, milé dámy, vážení pánové, vládo, ale i vy, kterých se to týká, část. Dobrý den.

Není mi lehko. Není mi lehko proto, protože aby předkladatel, ministr nevěděl, že tady žádná lékařská záchranná služba není, aby říkal něco, co není vůbec pravda. On říká, že to chce, že je to legislativně technicky potřeba upravit, ale on sám říká, on proto zvedl hlas a teď říká ne, ne, ne, já vám to, my vám to už neuděláme. Protože já to chci změnit. Já se k tomu dostanu. Budu emotivní, protože toto fakt... Tady se ze záchranářství dělá politika. Mimochodem tito lidé, tam jsou zástupci věřících lidí, ódéesáků, espéďáků, to neřešte. To jsou lidé, kteří zachraňují lidské životy.

Integrovaný záchranný systém v naší republice má tři hlavní složky: Hasiče, policajty a záchranáře, záchrannou službu. Ty dvě největší mají nejmíň výjezdů. Ta nejmenší, jmenuje se Zdravotnická záchranná služba jednotlivých krajů je početně nejmenší, mimochodem, je to zhruba asi 300 lidí na každý kraj, má nejmíň lidí, ale má nejvíc výjezdů. Ale ona nemá žádné sociální jistoty.

Tito lidé si řekli, nebo my jsme si řekli, vy, kteří jste tady byli minulé volební období a hlasovali jste proto, mimochodem všichni, myslím, pro to zvedli ruku. Řekli jste: Ano, my jsme si všimli. To jsou vlastně lidi, kteří nemají jistotu. A možná právě v duchu toho, co probíhalo, to byl ten covid, tak jsme si uvědomili, to jsou lidi, kteří... nikdo nic o covidu nevěděl a my jsme věděli, že to je průšvih a že můžeme i umřít. A vy jste to ohodnotili, a za to jsem rád, my jim uděláme - prošel návrh zákona, je jedno, kdo ho navrhl, je úplně jedno, jestli ho navrhl ten či onen. To byla apolitická záležitost. Mimochodem v kontextu dnešního dne. Dnes, ano, 25 let nazpátek je, kdy v naší republice byla tragédie, byly to povodně. Šedesát lidí umřelo během povodní. Taky jsme tam byli. Já v podvěsech na laně, helikoptérou jsme tam lítali. Zachraňovali.

Nicméně, my jsme se v minulém volebním období domluvili, ano, uděláme vám to, že 20 let budete moci jít dříve do důchodu, když splníte... Promiňte. Budete moci jít o pět let do předdůchodu nebo předčasného důchodu bez sankcí, když budete záchranáři, budete pracovat a splníte 20 let práce na záchranné službě. To jsme udělali. Stala se chyba. Nikdo si toho nevšiml, ani z poslanců tady, potom ani senátoři, a pan prezident to podepsal. Lidi natěšení, že jednou, když bude průšvih, a já nebudu stíhat, nebudu zvládat, tak neskončím na dlažbě. A byli jsme rádi. Prosím vás, a vy jste věděli, teď pozor. O koho se jedná? Není to žádná Lékařská záchranná služba a podobné věci, je to zákon, který umožňuje záchranné službě, záchranářům, Zdravotnické záchranné službě, aby v případě, když nebude zvládat tu svou práci, splní minimálně 20 let práce na záchranné službě a dovrší 60 let, to je podmínka, a musí na té záchrance být, tak když nebude zvládat, tak bude moct odejít. Možná rok, možná jenom dva roky před tím důchodem, možná tři, možná až pět. To jsme umožnili. (Nesrozumitelné.) Jak je to možné? Proč bychom to měli dělat?

Kolegové, já vám něco povím. Mně je šedesát. Byl jsem tam na plný úvazek, než jsem vstoupil do Sněmovny, a stále pracuji. A nechtěl jsem to říkat, ale řeknu to. Obě dvě kyčle mám železné. Na palubě helikoptéry jsem strávil 30, necelých 30 let. Ohledal jsem 3000 mrtvých lidí. Zachránil jsem tisícovky lidí. Přišel jsem o ledvinu. Stres. Mám karcinom ledviny, sebrali mi ji. Toto ale neznamená, že já v té práci nepokračuji. Já tam stále chodím. Ale jsou tací, kteří nemůžou. Řidič má epilepsii. Jinak je zdravý, ale má epilepsii. Ale to ho dehonestuje z toho, ne dehonestuje, on nemůže dál pracovat jako záchranář, řidič vozidla záchranné služby. Co má dělat? Dvacet let tam pracoval, je mu 60, 61, 62. A pan Marian Jurečka mu dneska říká: My to předěláme. Ale my to uděláme jinak. Já jsem pro to minule hlasoval, ale teď už mám jiný názor. Já vám to seberu, říká pan Marian Jurečka. Plete si nás, neví, o kom to je a ještě říká, že to neudělá. Co si to dovolujete? (Hovoří velmi emotivně.)