Brož (ANO): Proč nemůže tahle novela počkat do té slibované velké novely

01.11.2022 22:34 | Zprávy

Projev na 43. schůzi Poslanecké sněmovny 1. listopadu 2022 k návrhu zákona o České televizi a o Českém rozhlasu.

Brož (ANO): Proč nemůže tahle novela počkat do té slibované velké novely
Foto: Praha 5
Popisek: Lubomír Brož

Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také vyjádřil, myslím, že poměrně krátce a věcně, jak můj kolega docela trefně poznamenal, k zákonu o volbě ředitele České televize. Já bych na začátek shrnul několik věcí. Já vím, že už ty základní informace tady padly několikrát, ale dám tam i jednu věc, kterou si myslím, že ještě nepadla. 

Podstatou je (to), že hlavním cílem návrhu zákona je umožnit, aby členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu volily obě komory Parlamentu České republiky a nikoliv pouze Poslanecká sněmovna. Tady, tak jako už mnoho kolegů předtím, se ptá, proč, proč vlastně to ten návrh nezazněl, ani když strany vládnoucí koalice byly dříve v opozici, proč to přichází až nyní, co se vlastně změnilo. A já už jsem slyšel nějaké částečné odpovědi na tohle, ale ty odpovědi nejsou, nejsou prostě nijak relevantní.

Druhá změna, kterou návrh zákona sleduje, se týká subjektů, které podle zákona o České televizi a podle zákona o Českém rozhlase navrhují kandidáty na členy uvedených rad. Ta současná právní úprava stanoví, že návrhy kandidátů na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu mohou předkládat organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Návrh zákona tady posiluje reprezentativní prvek takových subjektů nebo alespoň zdánlivě a stanoví časovou podmínku jejich existence deset let, která potvrdí jejich ukotvení v reprezentaci toho daného zájmu společnosti. Tady je zase další otázka, proč je to právě deset let, proč to není pět let, proč to není patnáct let nebo proč to není dvanáct let?

Další z věcí, těch důležitých, je, že na tři funkční místa členů Rady České televize - a důležité je tady říci, že je to zvláštní, ale s Radou Českého rozhlasu se toho zase až tak moc nemění, a takže ty podstatné věci se týkají Rady České televize, tak již vznikají ke dni nabytí účinnosti zákona - má zvolit členy Senát do třech měsíců, do třech měsíců ode dne účinnosti toho zákona. Rada České televize tedy má mít dvanáct členů, dvanáct jich volí Sněmovna, šest jich bude volit nebo má volit Senát. Rada Českého rozhlasu zůstává ve stávajícím složení devíti členů, tedy i lichém počtu.

Jaké můžeme mít zásadní výhrady nebo připomínky k tomuto návrhu? Jednak je to, že zahrnutí dalšího ústavního aktéra, Senátu, do procesu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, má teoreticky potenciál lépe zajistit pluralitu reprezentovaných názorů a větší nezávislost na momentální politické situaci tak, jak nám to tady bylo mnohými obhájci toho návrhu představováno. Je ovšem otázkou, jestli není stávající navrhovatel motivován zejména snahou zajistit větší počet svých politických nominantů v té dané situaci, kdy je horní komora Parlamentu obsazována - v uvozovkách - tradičními politickými stranami, které jsou zastoupeny ve vládní koalici. Napovídají tomu samozřejmě některé věci jako to, že tato malá novela se chystá dřív, potom se bude chystat velká. Nevím, proč tam není důvod, důvod s tímhle počkat, proč je potřeba to řešit tak hned.

Další z věcí, která je (stojí?) za připomenutí, že lhůta třech měsíců, ve které má Senát zvolit nové členy Rady České televize, je to lhůta extrémně, extrémně krátká. Opět se zdá, že předkladatel je tady motivován snahou obsadit své nominanty co nejdříve, a to bez jakékoliv širší debaty nebo uvážlivého procesu výběru nejlepších kandidátů a zhodnocení jejich kvalit a přínosu pro (Radu?) České televize, proč to nemůže být třeba šest měsíců. Přesáhla by ta lhůta šesti měsíců některých z termínů, o kterém se tady mluví ve Sněmovně?

Dalších věcí, na kterou bych chtěl upozornit, to je taková praktická věc, že podle ustanovení § 4 odstavce 4 stávajícího zákona o České televizi (a?) zákona o Českém rozhlasu má být každé dva roky volena jedna třetina Rady Českého televize, respektive Rady Českého rozhlasu. Tento princip přebírají i předložené návrhy novel obou zákonů. V této souvislosti ovšem i Legislativní rada vlády upozorňuje vládu na to, že předmětné pravidlo nejenže není dlouhodobě dodržováno, ale s ohledem na odlišný počátek běhu šestiletých funkčních období stávajících členů rad ani reálně být dodržováno nemůže.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

18:33 Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

Komentář poslance SPD po sněmovní konferenci vědců, která zpochybnila teze o globálním oteplování zp…