Změny ignorují evropský trend, kdy se do většiny důchodových systémů přispívá i z jiných zdrojů. Především z progresivních daní.

„Zatímco odvody zaměstnanců na sociální pojištění jsou u nás jedny z nejvyšších v Evropě, současná produktivní generace z nich dostane minimum. S prostředky z důchodů bude pro mnohé problém vyžít. Někteří lidé se nároku dokonce nemusejí ani dočkat,“ shrnuje dopad na střední generaci předseda sociální demokracie Michal Šmarda. Ten připomíná, že se stejně tak bude zvyšovat věk odchodu do důchodu, který nebere v úvahu zdraví jedince. „Zakládat hranici odchodu do důchodu na věku dožití je velmi krátkozraké. To, že se lidé dožijí vyššího věku neznamená, že se prodlužuje produktivní věk,“ dodává.

„Vláda naprosto rezignovala na solidární politiku. Zatímco z ČR odtékají stovky miliard korun zisků zahraničních společností, důchodová reforma pravice říká, že pro důchodce peníze nenajdeme,“ dodává.

Snížení valorizace bude podle Michala Šmardy znamenat, že během deseti let vzroste míra chudoby důchodců zhruba na dvojnásobek. „To znamená, že se z dosavadních 10 % seniorů může do příjmové chudoby propadnout až 24 procent,“ uzavírá.

Vládní změny se týkají také sazby DHP. Díky srovnání tři sazeb na dvě nastavila vláda vyšší daň na vodné, stočné a domácí péči. V dnešní době, kdy se rodiny složitě vyrovnávají s velmi vysokou inflací a zvyšováním nákladů na bydlení, takový postup nemůžeme tolerovat.

Součástí vládního návrhu je také postupné zvýšení základu pro odvody do výše minimální mzdy. To je další opatření, které zatíží nízkopříjmové OSVČ, přičemž se těch vysokopříjmových dotkne jen minimálně.

Na chodu státu se tak mají, bez nároku na důstojný důchod, podílet jen zaměstnanci a nízkopříjmové OSVČ, zatímco větší zdanění vysokopříjmových OSVČ, nebo například bank zůstává mimo politickou debatu. Je to ale právě progresivní zdanění, které by mohlo současné situaci významně pomoct. Ostatně bez zrušení superhrubé mzdy by vláda nemusela hledat přes 80 mld.