Cestou k řešení migrace je jistě i návratová politika (tedy to, co v praxi vlastně vůbec nefunguje) - ale zdaleka nikoliv pouze a jen ona. Cestou řešení celé této šílenosti, problému vyvolaného mimo jiné i nenaplněnými očekáváními a nadějemi statisíců lidských bytostí v „globalizaci“, v problému vyvolaného nikoliv klesajícím, ale naopak vzrůstajícím rozdílem mezi bohatým a chudým světem živočišného druhu, který se sebevědomě nazval „člověkem moudrým“, je například definitivní a nekompromisní ukončení a činnosti "cestovních kanceláří", financovaných kdoví kým, kdoví z jakých zdrojů (drogy, zločin, bitcoiny apod.), tedy organizací přepravujících – to hlava opravdu nebere - pod dohledem bezpečnostních složek (Itálie, Řecko apod.) osoby nemajících udělený azyl, na Evropský kontinent tak, aby mohli dále platit mafiím (...a zkorumpovaným politikům, úředníkům, policistům...) za další „cestování“ po Evropě, doprovázené tolerovaným nelegálním narušováním hranic, ať už národních států či "Schengenu", či Evropy jako takové. Což dosvědčuje pouze jediné - totální ztrátu soudnosti a pudu sebezáchovy.

Cestou je také (konečně?) vybudování velkokapacitních hotspotů na pobřeží Afriky, cestou je i razantní posílení diplomatických,  a zejména vojenských schopností sil OSN. Cestou je striktní mezinárodní uplatňování pravidla "padni komu padni", nikoliv "padni, jak se to zrovna hodí (Kurdové, Katalánsko..)". Cestou je posílení nikoliv politické, ale vojensko-humanitární autority NATO při ochraně Evropy. Cestou k řešení je i zrušení celních bariér a otevření evropských trhů, nebo lépe řečeno trhů vyspělého světa produkci  (třeba jen potravinové) třetích zemí.