Zadržení vody v krajině je spíše otázkou změn v českém lesnictví, zemědělství a rybníkářství. V současnosti se teploty v ČR pohybují na úrovni doby vlády císaře Josefa II. Krajinu a její schopnosti nám ale změnil způsob hospodaření, kdy systém dotací podporuje pěstování plodin na velkých územích. Když si k tomu připočteme, na jak obrovských výměrách se pěstují plodiny pro biopaliva, jako třeba pověstná řepka, je katastrofa dokonána.

O to paradoxněji pak vyznívá hysterie, s níž se někteří politici vrhají do vyhlašování různých klimatických krizí ve městech, místo aby řešili problém tam, kde opravdu je. Zatím to totiž vypadá tak, že naprostá většina opatření, která měla planetu zachraňovat, nám spíš životní prostředí ničí. Ale jsou skvělým kšeftem pro ty „šikovné“.

Problém měst je ve vzniku tepelných ostrovů, tj. míst, kde se drží vyšší teplota oproti okolí a neklesá ani v noci. Města nemají moc možností, jak s tímto fenoménem bojovat. Jediným, ale za to opravdu účinným prostředkem, je výsadba stromů. Ty vytvářejí stín, zachycují prach a do svého okolí vypouštějí vlhkost. Pomáhají i zelené střechy. Mají podobný efekt jako stromy, ale současně jsou i dlouhodobě ekonomicky výhodné, protože fungují jako tepelná izolace domu. Další podpůrným prostředkem jsou ozeleněné fasády budov. Propustné povrchy chodníků a cest, tedy dlažba místo asfaltu, už pak jsou jen drobným doplněním celé mozaiky.

Příjemné léto přeje

Martin Cibulka pro forum časopisu Osmička
předseda komise pro životní prostředí