I přes katastrofální neznalost základních informací o medicíně a zdravotnictví byla koordinátory Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (EP) shledána vhodnou kandidátkou na komisařku pro zdraví kyperská křesťanská demokratka Stella Kyriakidesová. Rovnou „odstřelen“ byl poradou koordinátorů Zahraničního výboru maďarský kandidát na komisaře pro rozšíření László Trócsányi (FIDESZ). Koordinátoři zemědělského výboru se rozhodli pořádně „potrápit“ polského kandidáta na funkci komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského (PiS). Má být podroben novému výslechu, i když věcně a místy i odvážně odpověděl na všechny dotazy členů výboru. Výborovým bafuňářům vadí, že je Polák navržený unioskeptickou vládou. To vadilo i v případě maďarského nominanta, jemuž nejvíce ublížilo, že je Maďar.

Během tří hodin přijde několik set zemědělců o práci

Polský kandidát na funkci evropského komisaře pro zemědělství Janusz Wojciechowski v úterý 1. 10. 2019 čelil tři hodiny otázkám členů Zemědělského výboru Evropského parlamentu. Na začátku svého vystoupení předložil statistiku, kterou vypracoval Evropský účetní dvůr, z níž vyplývá, že během posledních deseti let zaniklo v Evropské unii více než čtyři milióny zemědělských podniků ze 14 milionů. „Jinak řečeno, každý den v EU zanikne více než tisíc farem. Během těch tří hodin, kdy se mě zde budete ptát, zbankrotuje více než 150 farem. Několik set zemědělců přijde o práci a mnohé rodiny i o střechu nad hlavou,“ připomněl Wojciechowski. Ve svém projevu, v němž se představil členům výboru, tento současný člen Evropského účetního dvora a bývalý místopředseda zemědělského výboru Evropského parlamentu (po dobu 12 let) vyzval současné poslance, aby pomohli změnit Společnou zemědělskou politiku EU tak, aby zemědělcům dala šanci přežít. „Musíme našim zemědělcům vrátit budoucnost,“ řekl Wojciechowski. Poté začal být „grilován“ dvouminutovými otázkami členů vedení výboru a minutovými dotazy řadových členů. Předseda výboru Norbert Lins (EPP) mu na odpověď vyměřil vždy jen minutu nebo dvě.

Máme tady zase sprostého podezřelého

Poslanci se ptali na kdejaké detaily návrhu reformy Společné zemědělské politiky. Jejich otázky se týkaly postoje k zastropování plateb, podpory biofarem až po zvláštní dotace pro zemědělce ze vzdálených zámořských ostrovů. Na přetřes přišlo i vyšetřování údajně neoprávněného čerpání plateb za letenky, které v době, kdy byl Wojciechowski místopředsedou Zemědělského výboru EP, dva roky věc prošetřoval Úřad pro boj s podvody (OLAF). Vyšetřování bylo již ukončeno bez obvinění, máme tedy zase „sprostého podezřelého“. Polský kandidát odpovídal jako právník. Někdy přesně vybroušenými právními formulacemi, jindy tak trochu obecně a diplomaticky. Nechtěl totiž urazit ani levicové, ani pravicové poslance, ani zastánce trhu bez hranic, ani zastánce ochranných opatření, ani malozemědělce, ani podpůrce velkých podniků, ani zelené fanatiky, ani stoupence umírněných řešení. V několika případech byl ke konkrétnějšímu stanovisku „dotlačen“ doplňujícími dotazy.

Vrátil by státům aspoň části pravomocí

Z pohledu českých zemědělců odpověděl uspokojivě na oba dotazy, které jsem mu položil jménem frakce Identita a demokracie (ID). Na dotaz „Budete v rámci reformy Společné zemědělské politiky prosazovat, aby zemědělci ve všech členských státech dostávali srovnatelné dotace za podmínek také podle volby těchto států?“ odpověděl, že by jako komisař nechal nějakou míru rozhodování na členských státech. „Podmínky v různých členských státech EU jsou natolik rozdílné, že prakticky není možné všem zemím nutit jen jeden model jako je zastropování plateb,“ řekl Wojciechowski v diskusi. Záměrně jsem otázku formuloval nevyhroceně, protože bylo jasné, že eurohujerské politické frakce jsou velmi ostře proti „renacionalizaci“, tedy proti podle nich nežádoucímu návratu nějakých pravomocí členským státům. Trvají na tom, aby vše bylo řízeno z Bruselu a to stále větší měrou. Důvěra k polskému kandidátovy byla apriori nízká. Je obecně známo, že vládnoucí politická strana PiS (Právo a spravedlnost) je velmi konzervativní a vlastenecká až nacionalistická. Wojciechowski v průběhu slyšení opakovaně citoval statistiku, podle níž je průměrná výměra střední farmy v Polsku 10 hektarů a v Česku 130 hektarů. Tím dal najevo, že hodlá tuto skutečnost respektovat.

Nechce zničit evropské zemědělství

Moje druhá otázka směřovala k jeho postoji k uzavírání obchodních dohod, z nichž vyplývá možnost masivního dovozu zemědělských produktů (hovězího a kuřecího masa, sojových bobů, atd.) ze států sdružení Mercosur (Brazílie, Argentiny, Uruguay a Paraguay), z Ukrajiny, Vietnamu a dalších zemí. Wojciechowski se distancoval od politiky otevírání evropského trhu dalším dovozům. „Evropské zemědělce musíme chránit proti nadměrným dovozům z třetích zemí. Nesouhlasím s dalším zvyšování dovozů potravin a zemědělských komodit do EU, ať už se to týká sdružení Mercosur nebo Austrálie, Nového Zélandu nebo Ukrajiny,“ odpověděl polský kandidát na evropského komisaře pro zemědělství. V rámci mého doplňujícího dotazu uvedl, že nehodlá tolerovat dovoz zemědělských produktů, které nejsou vyráběny podle stejně přísných norem jako v EU.

Spravedlnost se nelíbí?

V průběhu slyšení pak Wojciechowski opakoval: „Jsem pro to, aby v zemědělské politice byla nastolena spravedlnost.“ Dokonce řekl, že by Komisi navrhoval umožnit schválení dotace vyplácené z národních zdrojů, pokud je stejná dotace již vyplácena v nějakém jiném členském státu. U každého kontroverznějšího tématu, jako je upřednostňování biozemědělců vyššími dotacemi, neopomněl polský kandidát uvést, že je otevřen diskusi a je připraven se o opatřeních radit s výborem. To je pravý opak praxe, kterou předvádí současný irský komisař pro zemědělství Phil Hogan (EPP), který před členy výboru do poslední chvíle tajil detaily připravované dohody se sdružením Mercosur. Když slyšel ve výboru námitky proti smlouvě, včetně konstatování poslance z jeho rodného Irska, že dovoz hovězího bude znamenat likvidaci irského dobytkářství, komentoval to výrokem, že tato smlouva je pro zemědělce „velká výzva“. Jiný poslanec pak konstatoval, že mluví, jako by nebyl komisařem pro zemědělství, ale komisařem pro obchod. Za několik týdnů se ukázalo, že Hogan byl v nové Evropské komisi sestavované německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou (CDU) nominován do funkce komisaře pro obchod.

Nesplnil protikladné požadavky

Na poradě koordinátorů frakcí v zemědělském výboru byl pak v nepřítomnosti ostře kritizován za neevropské postoje, nejasné odpovědi, údajné protiřečení a chybné názory. Hájil ho bezvýhradně jen koordinátor za konzervativní frakci z polského PiS. Jako koordinátor za frakci ID (Identita a demokracie) jsem namítal, že v zemědělství působí mnoho zájmových skupin a v každé zemi jsou jiné podmínky a kandidát projevil snahu vyvažovat zájmy. Řekl jsem, že pro naši frakci je přijatelný a že nelze očekávat, že jiný kandidát nominovaný stejnou polskou vládou by se názorově podstatně lišil. Dvanáct let ve funkci místopředsedy zemědělského výboru EP je zkušenost, se kterou se jiný kandidát může těžko měřit. Ostatních pět frakcí se však postavilo proti němu a prosadili si, že kandidátovi položí nové písemné otázky, znovu ho podrobí „slyšení“ a pak se uvidí. Nemyslím, že by šlo o víc než prodlužování trápení.

Fráze vzbudily nadšení

Na bruselský průměr velmi otevřené odpovědi polskému kandidátovi příliš nepomohly. Měl jsem možnost úroveň jeho vystoupení srovnat s výkonem kyperské kandidátky na komisařku „pro zdraví“ Stellou Kyriakidesovou. Pro její odpovědi nelze najít jinou formulaci než plané fráze. Nejde o komisařku pro „zdravotnictví“, to je v kompetenci členských států. Je tomu tak patrně proto, že zdravotnictví je pro velkou různost systémů těžko stlačitelné do bruselských norem. Jde o směsici problémů veřejného zdraví – hygiena, epidemicky se vyskytující choroby, sociální a „lidskoprávní“ otázky zdraví. Okusil jsem velmi důvěrně, jak silné jsou zájmové skupiny ovládající zdravotnictví. Své zisky si nenechají omezit. Uspokojit je znamená bezvýhradně jim sloužit, postavit se proti je v systému slabých vlád neschopných obhájit veřejný zájem a silných zájmových skupin politická sebevražda. Všichni připíjejí na „zdraví“, proti „zdraví“ nikdo nic nemá, každý má „zdraví“ rád…Tazatelé byli nadšení, že je kandidátka proti rakovině, proti infekcím, proti jedům, za přísné podmínky, že nedovolí, bude trvat na, ostře vystupovat proti, nekompromisně žádat a naprosto nepoleví. Byl jsem nucen poslouchat plané sliby a žvásty. Hlavním výborem kladoucím otázky byl výbor ENVI, tedy pro životní prostředí, otázky tedy byly kladeny většinou fanatiky s planoucím zrakem zato bez reálné představy o faktech. Výbor pro zemědělství byl vedlejší a zařazen, aby se rituálně zřekl „chemie“ v zemědělství.

Démon souhlasu mě neovládl

Na schůzce koordinátorů v 21.30 jsem vyslechl obdivná slova o kandidátce na komisařku pro „zdraví“ a její srovnávání s „nedostatečným“ kandidátem na komisaře pro zemědělství. Šest koordinátorů pělo chválu na skvěle připravenou komisařku. Jako sedmý jsem se nezdržel konstatování, že zemědělství je velmi zatíženo protikladnými zájmy, zatímco zdraví má každý rád a slibovat všeobecné zdraví není nijak obtížné. Dovolil jsem si připomenout, že jsem lékař a sliby, že všichni budou mít stejný přístup k lékům, mi naprosto nezní věrohodně, protože v různých zemích jsou nesrovnatelné rozpočty. Dodal jsem, že nádory jsou nemocemi zejména vysokého věku a na něco člověk umřít musí. Že tedy nelze slibovat prudké snížení úmrtnosti na nádory, to jsem si říci nedovolil. Ke kandidátce jsem si poznamenal, že „zřejmě naplnila očekávání“.

Jde naštěstí o malého Evropana

Pro odmítnutí polského uchazeče převážil názor, že současný člen Evropského účetního dvora, což je evropská obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu, není „dost velkým Evropanem“. Nikdo se samozřejmě nenamáhal měřit jeho tělesnou výšku. Za velkého Evropana, což je podle Lisabonské smlouvy jeden z kvalifikačních předpokladů pro výkon nejvyšších bruselských funkcí, je považován ten, kdo je pro další federalizaci EU a přesouvání pravomocí do Bruselu. Po výslechu Janusze Wojciechowského musím přiznat, že podle jeho odpovědí on rozhodně dostatečně „velkým Evropanem“ není.

Ti rovnější vědí, jak hlasovat

Vzápětí jsem se dozvěděl proč. Názor na kandidáta uvnitř frakcí totiž zdaleka není tak jednoznačně negativní, jak to ultimativně prezentovali koordinátoři prounijních frakcí. Podle informací, které mi poskytli řadoví členové výboru za lidovce, komunistickou frakci GUE a Renew, je v jejich frakcích zhruba polovina poslanců, kteří by Wojciechowského podpořili, pokud by o něm mohli hlasovat. Podle mých odhadů by dokonce mohl dosáhnout i těsné nadpoloviční většiny. Řadovým poslancům o kandidátovi ovšem hlasovat umožněno není. Finální verdikt budou na jednom z příštích výborů opět vynášet koordinátoři. Z jejich dnešního jednání mám obavu, že budou rozhodovat podle kritérií, které nemají zase až tak moc daleko k norimberským rasovým zákonům. V tomto přesvědčení mě utvrzuje i fakt, že v Zahraničním výboru byl včera „potopen“ maďarský kandidát na funkci komisaře pro rozšíření a sousedství László Trócsányi. Zkušený profesionální diplomat, na němž možná nejvíce vadí to, že je Maďar a že byl nominován vládou premiéra Viktora Orbána (FIDESZ), jehož strana v Maďarsku volby do Evropského parlamentu vyhrála s více než ústavní většinou. Tento způsob pokročilé bruselské demokracie zdá se mi býti poněkud podivným.

(Autorem článku je MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu)