Dobrá karta pro vyjednávání, nebo uspíšení porážky?

„Mimořádná ukrajinská invaze do Kurska změnila příběh o válce – jde však o vysoce rizikovou strategii“, píše v sobotním Guardianu Jack Watling, vedoucí výzkumný pracovník pro pozemní válku v Royal United Services Institute:

„Po měsících neustálého zatlačování – nedostatku vojáků a munice – zaskočila Kyjevská ofenziva na obsazení kusu ruského území Kreml. Tento krok má jasnou politickou logiku, ale je plný vojenského nebezpečí.

Bezprostřední dopad ukrajinské invaze do ruského regionu Kursk, která začala 6. srpna, se odrazil ve změně morálky ukrajinské veřejnosti, a ještě více v interpretaci války u ukrajinských mezinárodních partnerů.

Pomalá, ale neúprosná ztráta pozice v Donbasu, která vykreslovala ponurý obraz ústupu, byla nahrazena obrazy dynamické fronty. I když je tento nový příběh klamný, je důležitý pro připomenutí ukrajinským mezinárodním partnerům, že výsledky války nejsou nevyhnutelné.

Politicky je účelem operace vybudovat páku před případnými jednáními. Pokud Donald Trump v listopadu získá prezidentský úřad USA, hrozba stažení vojensko-technické pomoci ze strany USA pravděpodobně donutí Kyjev vyjednávat. Ukrajinská vláda se chce ujistit, že pokud bude muset do tohoto procesu vstoupit, má něco, zač bude požadovat po Rusku ústupky. Ukrajinská armáda proto musí zabrat a držet značný kus ruské půdy po dobu potenciálních jednání.

Dalším důležitým prvkem ofenzivy je, že Ukrajině se podařilo udržet operační bezpečnost před zahájením útoku. To byl významný problém s minulými ukrajinskými operacemi, a zlepšení v přípravě a plánování demonstrují ponaučení z loňské ofenzívy, která povzbudí partnery ohledně vyhlídek na budoucí operace.

Pomohlo i to, že ruská vojenská rozvědka zřejmě znovu trpěla chronickým nedostatkem zvědavosti nebo představivosti, když byly ukrajinské síly staženy z linie v Donbasu. Stejně tak se opět ukázaly nedostatky ve vedení ruské obrany.

Zatímco operace Kursk je politicky významná, paralelní série ukrajinských úderů zaměřených na ruská letiště je vojensky výhodnější. Ruské letouny byly ústředním bodem jak dálkových útoků na ukrajinskou kritickou národní infrastrukturu, tak i útoků klouzavých bomb na přední pozice, které Ukrajině způsobují těžké ztráty. Poškození letadel je zásadní pro snížení tlaku na ukrajinskou obranu.

Úspěšnost Ukrajiny má ale své meze. Trpí nedostatkem vojáků, kteří by rotovali a drželi linii před operací v Kursku. Nyní dala dohromady to, co bylo k dispozici, jako operační zálohu, a nasměrovala je k nové ose boje. Existuje limit toho, jak daleko může tato síla zajít, než se přetáhne, což znamená, že se Ukrajinci budou muset brzy zakopat, pokud mají udržet půdu až do vyjednávání. Ale jakmile fronta přestane být dynamická, Rusové si zajistí obranu a poté vyvedou dělostřelectvo, komplexy elektronického boje a nové jednotky. V krátkodobém horizontu operace odklonila váhu ruských leteckých bomb pryč z Donbasu, ale bude to dočasné. Rusko má dostatek personálu a vybavení pro boj na obou frontách. Méně jasné je, zda to platí pro Ukrajinu.

Vojenská rizika rostou s časem. Po nasazení operační zálohy se Ukrajina bude snažit zaplnit mezery v linii a dosud se jí nepodařilo vyřešit hrozbu, kterou představují ruské průzkumné bezpilotní letouny, kluzné bomby, dělostřelectvo, elektronický boj a operačně-taktické raketové komplexy. Společně tyto schopnosti umožňují Rusku pokračovat v neustálém postupu do Pokrovska, Torecku a dalších měst na Donbasu. Tato města budou brzy vylidněna a jejich obrana bude náročná na zdroje.

Nejlepším scénářem pro Ukrajinu je, že se její jednotky v kurské oblasti opevní a Rusko – které se bude cítit nuceno znovu dobýt svou půdu – utrpí nepřiměřené ztráty ve snaze zatlačit Ukrajince zpět. Je však také možné, že natažení ukrajinské linie zvýší příležitosti pro Rusy najít švy v ukrajinské obraně a udělat pokrok jinde. Pokud se tato dynamika rozvine, pak není jasné, zda obsazený terén bude mít velkou váhu při vyjednávání, protože Vladimir Putin bude docela ochoten absorbovat ztráty, aby se problém při rozhovorech nezmiňoval.

Další dlouhodobou výzvou, kterou představuje ukrajinský operace je zařízení, které se ztrácí. Trumpovo předsednictví pravděpodobně donutí Ukrajinu k jednání, vítězství Harrisové v listopadu by znamenalo pravděpodobné pokračování vojensko-technické pomoci ze strany USA. I tak jsou zdroje omezené. Ukrajina by mohla v příštím roce budovat jednotky pro rozsáhlejší ofenzívy, ale tato probíhající operace znamená, že potřebná technika a personál – nezbytný pro takovou ofenzívu – budou pravděpodobně spotřebovány předčasně. Operace tedy omezuje budoucí možnosti.

Pro mezinárodní partnery Ukrajiny závisí úspěch operace Kursk na míře opotřebení, kterou může Ukrajina způsobit Rusku, a na objemu ztrát vybavení, kterou mohou utrpět ruské jednotky snažící se o protiútok.

Pro samotnou Ukrajinu je zachování vlastního personálu životně důležité, takže čím více dokáže znehodnotit ruské síly nepřímou palbou, tím lépe. Mezi priority podpory patří dělostřelecká munice, úderné bezpilotní letouny a systémy pro srážení ruských průzkumných bezpilotních vzdušných prostředků, které umožňují jejich silám zaútočit na ukrajinské jednotky, zatímco se doplňují.

Širší vojenská pozice Ukrajiny zůstává nejistá a podzim se zdá být politicky náročný. Kyjev musí najít rovnováhu a připravit se na ztrátu kritických zásob, aniž by spálil svou schopnost bojovat dál. Pro Evropu je životně důležité, aby Kyjev, bude-li nucen vyjednávat, dostal co nejpevnější ruku a aby existoval konkrétní plán, který zajistí, že jakékoli urovnání povede k trvalému míru.

I když okamžité zprávy z Kurska mohly způsobit optimismus, nemělo by to odvádět ukrajinské partnery od snahy stabilizovat širší frontu,“ píše Dr Jack Watling na konce své analýzy pro britský Guardian.

Mezitím bývalý americký mariňák a dnes vojenský analytik Brian Berletic napsal na X, že Ukrajinci ničí mosty, po kterých Rusové posílají posily. Což sice tyto posily zpomaluje, ale je to důkaz, že Ukrajinci nepostupují dále. Podle Berletica se nyní soustředí na postup směrem na západ, na zakopání se, způsobování co největších ztrát, a nakonec budou z regionu vytlačeni.

„Čím dále postoupí na západ, tím rozptýlenější budou,“ soudí s tím, že teď už se postupuje podle ruského harmonogramu a Ukrajinci nechali své ostatní fronty v ještě horším stavu, než byly.