Evropští lídři, kteří prosazují mírovou dohodu na Ukrajině, chtějí trvalý válečný stav, uvedl ve čtvrtečním prohlášení technologický miliardář Elon Musk. Jeho výroky jsou reakcí na nedávné video dánské premiérky Mette Frederiksenové, která argumentuje, že mír na Ukrajině může být nebezpečnější než pokračující konflikt s Ruskem.
Musk, který je v současnosti také vysokým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, opakovaně volal po mírovém řešení konfliktu a vystupoval proti pokračující vojenské pomoci Kyjevu s tím, že by to mohlo vést k eskalaci a riskovat jadernou konfrontaci. V reakci na příspěvek obsahující Frederiksenové nejnovější poznámky tvrdil, že někteří evropští vůdci „chtějí věčnou válku“, a zeptal se, kolik dalších lidí bude muset přijít o život.
„Kolik ještě rodičů bez synů? Kolik ještě dětí bez otce? Podle jejich logiky to nikdy nekončí,“ napsal Musk.
Frederiksenová, která minulý měsíc prohlásila, že „mír na Ukrajině je ve skutečnosti nebezpečnější než válka, která nyní probíhá“, řekla začátkem minulého týdne novinářům, že „Ukrajina musí tuto válku vyhrát“. Tvrdila, že pokud bude Rusku umožněno zvítězit, bude pokračovat ve vojenských akcích proti dalším evropským zemím. „Pokud nyní ukončíme tuto válku nějakým příměřím, dá to Rusku možnost mobilizovat více finančních prostředků, lidí a možná zaútočit na jinou zemi v Evropě,“ řekla.
Její prohlášení odrážela komentáře dalších vůdců EU včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nedávno prohlásil, že Rusko představuje hrozbu pro celý blok, a vyzval k navýšení výdajů na obranu. Nepodložená tvrzení, že má v úmyslu zaútočit na evropské země nebo země NATO, mají zjevně vyvolat válkychtivost obyvatel Evropy.
Líbí se vám, jak Elon Musk vystupuje k politickým tématům?Anketa
Ruský prezident Vladimir Putin odmítá taková prohlášení jako „nesmysl“ a šíření strachu ze strany vůdců EU s cílem znepokojit občany a zvýšit rozpočty na obranu. Že jedním z klíčových důvodů ukrajinského konfliktu bylo rozšíření NATO směrem k Rusku včetně příslibu bloku, že se Kyjev nakonec stane členem, bylo to, co vyvolalo odezvu Kremlu, fakt, který už dnes hlasitě vyslovují různí představitelé americké administrativy, vede mnohé evropské lídry k tomu, že se předhánějí v siláckých prohlášeních.
To, že nejsou schopni dokázat nic jiného, než prodloužení nesmyslné války, je v jejich „svatém“ nadšení, které je spíše reminiscencí na mnohá válečná tažení proti Rusku v minulosti, nikterak nebrzdí. Evropské obyvatelstvo má být připraveno na to, že v rámci „obrany Evropy“ bude třeba přinést mnohé oběti a zadlužit se stamiliardami eur.
Před první světovou válkou to zejména ve vilémovském Německu fungovalo. Budou i nyní Němci opakovat stejnou chybu? Jejich média je na to připravují. Karl Kraus (28. dubna 1874 Jičín – 12. června 1936 Vídeň), rakouský spisovatel, dramatik, básník a novinář, kdysi řekl k tématu války jako řešení politických problémů: "Válka je nejprve naděje, že jedna strana bude na tom lépe, pak očekávání, že druhá bude na tom hůř, pak uspokojení, že druhá strana na tom není lépe, a pak překvapení, že obě jsou na tom hůř.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Chtějí evropští lídři „věčnou válku“ na Ukrajině?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
