Zatímco všichni s napětím vyčkáváme, kde spadnou ty nejhorší srážky a jaké přinesou následky, ráda bych doplnila kontext k tomu, co se to vlastně děje. Ano, prší, a vždycky pršelo. Nicméně z vědeckých dat vyplývá, že počasí, jak jsme na něj byli zvyklí, se posouvá do čím dál větších extrémů v důsledku změny klimatu, a ničeho jiného. Třeba devastující povodně v Německu, Holandsku a Belgii v roce 2021, kde zemřely téměř dvě stovky lidí, byly kvůli globálnímu oteplení až o 19 procent ničivější a až o 9 procent pravděpodobnější, než kdyby se podnebí neoteplovalo.

Je to proto, že kvůli oteplení za posledních sto let, které, jak víme, způsobuje spalování fosilních paliv, se zásadně zvyšuje schopnost vzduchu zadržovat vlhkost, přesně o 7 procent s každým stupněm oteplení.

Německo se za posledních sto let oteplilo v průměru o 1,3 stupně, Česko dokonce o 2,1 C°, což je nejvyšší oteplení v Evropě a druhé nejvyšší na světě. Je tedy evidentní, že se nás důsledky takového oteplení sakramentsky dotknou, a budeme toho svědky už za pár hodin. Což mi rve srdce, strašně mě to štve, ale zároveň mě to motivuje k akci. Musíme urychleně řešit jak adaptaci, tak mitigaci, tedy zmírňování, těchto jevů, a není vskutku na co čekat.

Na jedné straně potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku a zbavit se závislosti na fosilních palivech, urychleně změnit hospodaření v krajině, aby dlouhodobě zadržovala vodu v maximální kapacitě, a zároveň pracovat na systémových změnách ve stavebnictví, aby třeba stavby v záplavových oblastech byly schopny odolávat i několikadennímu zaplavování vodou. To je nová realita.

Tématu odolnosti, tzv. resilienci, se věnuji intenzivně už několik let, kromě Zelených také v mém zaměstnání v neziskové organizaci, kde vedu klimatické projekty pro Českou republiku. A z mé zkušenosti například starostové a starostky z obcí, postižených záplavami či tornádem, chápou tyhle potřeby mnohem urgentněji, než jinde.

Myslím předem na všechny v nejohroženějších regionech, na záchranáře a záchranářky, hasiče, zdravotníky a zdravotnice, ale i novináře a novinářky, zkrátka na všechny, koho teď čekají sakra náročné dny. Přeju si nula obětí a co nejméně škod. A my ostatní, kdo budeme “v suchu”, buďme solidární. A nejenom teď nebo zítra.

Psali jsme:

Davis (Zelení): Odcházím do zeleného důchodu

Davis (Zelení): Evidentně potřebujeme novou generaci političek a politiků

Davis (Zelení): Společnost stále měří ženy a muže dvojím metrem

Davis (Zelení): Lepší pozdě nežli později, změnu klimatu musíme aktivně řešit