Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové,

jestli mohu, protože si myslím, že si veřejnost zaslouží, když toho není schopna vláda, tak aby alespoň ze záznamu z Poslanecké sněmovny se o migračním paktu dozvěděli trošičku více. Dovolte mi začít takovým trošičku zpátky do minulosti. Všichni si můžeme ty údaje najít na Wikipedii, kde se tomu Wikipedie velmi intenzivně jmenuje. Jmenuje se to uprchlické kvóty, návrh Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl. Uprchlické kvóty, někdy také migrační kvóty jsou návrh Evropské komise na rozmístění žadatelů o azyl, které se dostaly do Evropské unie v rámci evropské migrační krize mezi členské státy Evropské unie. Návrh kvót padl poprvé v dubnu 2015 jako součást takzvané nové agendy v migraci a měl být jedním z opatření, jak řešit problematickou situaci imigrace do Evropy.

Ten vývoj kvót - hlavními vlastně představiteli nebo podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii byly především ty země, které byly logicky zasaženy imigrační vlnou, to znamená Německo, Rakousko, Itálie, Řecko a podobně. Jiné státy, zejména státy Visegrádské čtyřka, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko, princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti i s veřejným míněním, které je silně odsuzuje.

Podle původního návrhu z května 2015, který byl součástí prvního implementačního balíčku Evropské komise na řešení migrační krize, mělo být přemístěno celkem 40 tisíc imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 tisíc běženců z uprchlických táborů v Jordánsku a autonomní oblasti Kurdistán do ostatních zemí 26 členských států Evropské unie. Na Českou republiku tak připadalo 525 osob z uprchlických táborů a 1338 osob z Itálie a Řecka. Celkem tedy 1863 uprchlíků.

Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropských států. Tyto kvóty byly ale na konci června 2015 po odporu některých zemí včetně České republiky na jednání evropského parlamentu zamítnuty. Namísto toho bylo rozhodnuto, že země EU si mezi sebe rozdělí stejný počet běženců jak bylo původně navrhováno, ale na dobrovolné bázi, tedy 40 tisíc osob, a to v průběhu roku 2015.

Druhá verze kvót. Po nebývale silné migrační vlně na přelomu srpna a září roku 2015 se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót, navrženou do druhého implementačního balíčku, od začátku podporovaly země jako Německo, Švédsko, Itálie a Rakousko. Týkala se přemístění 120 tisíc úspěšných žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny. Kvóty se projednávaly na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU 14. září 2015, ale k názorové shodě zde nedošlo.