Změnu přináší pozměňovací návrh k tzv. Lex Ukrajina 7, který dnes projednal bezpečností výbor PSP a jehož předkladatelem je poslanec Starostů Martin Exner. „Podle tohoto návrhu by nově bylo ruským žadatelům o české občanství uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského. Nebude tedy možné, aby byli zároveň občany ČR a Ruské federace,“ vysvětluje Exner a dodává, že podmínka se bude týkat všech Rusů s výjimkou například žadatelů o azyl a některých dalších speciálních případů. „Nemůžeme připustit, aby v době, kdy Rusko nejen proti Ukrajině, ale i proti nám a dalším zemím EU podniká nepřátelské akce, mohli jeho občané získávat české občanství, a tedy všechna práva s ním související,“ říká Martin Exner a připomíná, že zneužití ruskojazyčného obyvatelstva se projevilo například v roce 2014 při anexi Krymu a Donbasu. „Tehdy představovala ochrana práv ruskojazyčného obyvatelstva záminku ruské vojenské intervence a následné okupace Krymu a Donbasu.“ 

Návrh podporuje i ministr vnitra a předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan: „Legislativní experti vnitra se na přípravě tohoto návrhu podíleli a já ho v současné situaci považuji za nezbytný z hlediska posilování vnitřní bezpečnosti Česka. Ruská agrese vůči Ukrajině nás bohužel dostala do mimořádné situace – a to ve všech oblastech života společnosti. Bezpečnostní situace vyžaduje, abychom reagovali i na zvýšený počet žádostí občanů Ruska o naše státní občanství.“

V posledních letech počet lidí, kteří žádají o naše státní občanství, roste. Je to dáno celkově rostoucím počtem cizinců na našem území a počet žádostí samozřejmě urychlila válka, kterou na Ukrajině vede Ruská federace. Občané Ruské federace v letech 2019-2022 reprezentovali vždy přibližně 20 % z celkového počtu cizích státních příslušníků, kterým bylo uděleno státní občanství České republiky. V roce 2023 došlo v tomto ohledu k nárůstu přibližně o 5 procent.

S ohledem na vývoj mezinárodně politické a bezpečnostní situace v Evropě v posledních cca 10 letech lze přitom konstatovat, že samotný pobyt státních občanů Ruské federace na území České republiky může do jisté míry představovat bezpečnostní riziko. V Česku není v procentuálním vyjádření ruská menšina nijak zásadně početná (cca 40 tisíc osob s povoleným přechodným nebo trvalým pobytem, tj. necelá 0,4 % všech obyvatel).

„Otázkou je loajalita těchto lidí ve vztahu k našemu státu. Nelze vyloučit, že přinejmenším určitá část z nich považuje Česko za nepřátelský stát a mohla by být v budoucnu ze strany Ruské federace využita přinejmenším k různým formám politického nátlaku. Rušti občané si tedy budou muset vybrat, jestli chtějí patřit k nám nebo do Ruska,“ dodává na závěr Martin Exner.