Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, už minule jsem zmiňoval pozici klubu STAN k zastropování dotací - zůstává stejná. Považujeme to za jeden z kroků, který povede k ozdravení české krajiny, k tomu, aby se skutečně nescelovalo, jak bylo už započato v 50. letech, tak, aby se nescelovalo do velkých honů a do velkých podniků a aby ty finance, které se vydělávají, také zůstávaly co možná v regionech, protože je přirozené, že pokud nějaká firma pracuje na statisících hektarech, pak má jedno sídlo v rámci České republiky a veškerý střední management, pro který přináší i tyto dotace obživu, tak je pak koncentrován zpravidla v Praze nebo blízkém okolí, což Praze přeji, ale zároveň to nepřeji těm regionům, které přicházejí takto o výrazné finance.

A nejen letošní rok také ukázal, že krajina, která je spravována tímto velkopolním velkopodnikatelským hospodařením, tak také ve finále nemá příliš velkou kvalitu půdy, půda obrovsky degraduje, není schopna absorbovat tolik vody, kolik ještě před lety byla a zároveň dochází k výrazné erozi a zhoršuje se kvalita spodní vody a snižuje se retence půd a to je něco, co by šlo skoro nazvat až rabováním té půdy, protože to je něco, co my skutečně bychom si neměli dovolovat ke svým potomků.

To je moment, pro který podpoříme zastropování zemědělských dotací, protože ten trend, který tady byl nastaven a ten, který funguje, skutečně ke zdravé půdě, zdravé vodě ani zdravému podnikání nevede. Vede ke koncentraci bohatství, která by mohla naopak prospívat celé České republice.

Druhý bod, ke kterému bych se chtěl vyjádřit, je obranný rozpočet. Tady zaznělo, že snad plníme své závazky nebo budeme už brzy plnit někdy v roce 2024. Ten slib je opakovaný, odkládaný a pořád své závazky neplníme. Při vstupu do NATO jsme se zavázali, že 2 % svého HDP budeme dávat na obranu a bezpečnost. Dáváme něco kolem 1 % a přestože ta nominální částka roste, tak vzhledem k růstu ekonomiky ta procentuální částka zůstává víceméně stejná.

Já naprosto respektuji a chápu, že vláda nechce tyto finance nasypat do zbrojních programů, do zbraní, ale zkusme pootevřít hledí v tom, že bezpečnost není jenom v tom, kolik budeme mít děl, tanků, letadel, případně nábojů připravených k obraně. Dneska bezpečnost je otázka toho, jak vzdělanou budeme mít populaci. Jak budeme mít kvalitně zpracováno to, že lidé dostanou třeba na vysokých školách kvalitní vzdělání, které potom je zaváže k tomu, aby několik let odsloužili v armádě a třeba byli v oborech, které chybí v naší společnosti a chybí právě i v armádě a chybí pro bezpečnost, ať už to bude otázka mediků nebo to bude otázka strojařů, případně to bude otázka IT odborníků, cyber security, oblast, která skutečně potřebuje do budoucna výraznou nápomoc a je to bojiště, na kterém se dneska odehrávají souboje a tam jsme slabí.

A tohle je možnost zřídit třeba i další vysokou školu vojenskou, otevřít ji třeba - a budu konkrétní - v těch sociálně složitých regionech: třeba v severních Čechách, postavit ji klidně i na zelené louce a zainvestovat skutečně do této části bezpečnosti České republiky. Můžeme také používat finance na vědu a výzkum, něco, co ve chvíli, kdy se investuje do vědy a výzkumu v obranném sektoru, bezpečnostním sektoru, tak to samozřejmě má i přínos ve finále do toho soukromého sektoru a civilního života.

To jsou oblasti, které - alespoň z mého pohledu - ještě nevyužíváme zdaleka tak, jak bychom mohli využívat, posílili bychom Českou republiku, zbohatla by Česká republika a zvýšili bychom bezpečnost, a to při plnění svých mezinárodních závazků, ke kterým jsme se dobrovolně přihlásili. To jsou dva náměty a nerad bych, abychom opakovali, že plnit 1 % HDP jako příspěvek na obranu a bezpečnost, že tím plníme svoji povinnost. Není to tak. My jsme se zavázali ke 2 % a troufám si tvrdit, že podle toho, jak rychle tam to procentuální krytí roste, tak ani v roce 2024 svůj závazek splnit nedokážeme. Děkuji.