Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

v poslední době jsme si tady v České republice zvykli na to, že považujeme za normální věci, které vůbec normální nejsou, ale myslím, že je potřeba připomínat to, co je v politice normální a co už překračuje ty hranice, které vždycky platily a které by demokracie překračovat neměla. Pokusím se ty věci znovu a jasně připomenout.

Jsem rád, že se podařilo, byť v takové zvláštní podobě, prosadit tento bod na pořad dnešní schůze, ale musím současně říct, že důvody pro tento bod dnešní schůze by zřejmě nemohly nastat ani jinde v Evropě a určitě by nemohly nastat ani v jiné době v České republice, bohužel s výjimkou současného období. Kdyby se v této situaci, ve které je dnes Andrej Babiš, ocitl jakýkoli předseda vlády před pěti nebo patnácti lety, tak by nemohl zůstat ani 24 hodin. Bylo by to nemyslitelné. A já jsem přesvědčen, že za dalších pět let to zase nemyslitelné bude. Bylo by to nemyslitelné mimo jiné proto, že by tu nebyla taková vládní většina, která by to tolerovala. A jsem přesvědčen, že dlouho po této většině, která je tu teď, tu taková většina ani nebude. Bylo by to nemyslitelné, protože dosud Česká republika neměla, a věřím, že ani v budoucnu mít nebude, předsedu vlády, který by byl podezřelý z pochybných transakcí podporujících jeho podnikatelské impérium z neoprávněných dotací a výhod, které běžný český podnikatel nemá, a který by si troufal tvrdit, že obvinění a podání obžaloby proti němu českými orgány a zjištění orgánů Evropské komise jsou mezinárodním a domácím spiknutím proti jeho osobě.

Tady je zjevné, že buďto pan premiér ztratil schopnost vnímat realitu, anebo zcela vědomě klame veřejnost. A aby byl takový předseda vlády ve funkci byť jen 24 hodin, by bylo dřív v České republice nemyslitelné i proto, že by se tu nenašel novinář a komentátor, kterému by se zdálo normální a přípustné, aby orgány našeho státu vyšetřovaly, obvinily a dokonce posuzovaly obžalobu na předsedu vlády a jeho rodinu a evropské orgány konstatovaly zásadní střet zájmů ve prospěch jeho firmy, a on by nadále zůstal ve funkci předsedy vlády. Bylo by to nemyslitelné, protože dříve by se v České republice nenašel politicky soudný člověk v této Sněmovně, nebo mimo ni, který by si zcela vážně myslel, že Evropská komise, její auditoři jsou součástí nějakého obrovského mezinárodního spiknutí proti osobě předsedy vlády České republiky, spiknutí, které je řízeno ze zahraničí, z České republiky, nebo nevím odkud. A bylo by to především nemyslitelné, dámy a pánové, proto, že kdyby to náhodou nepochopil v minulosti premiér sám, tak by to pochopila jeho vlastní strana. Jeho vlastní strana by pochopila rozsah osobního problému a až do vyřešení celé situace by nominovala na tuto pozici někoho jiného a vládla by dál.

Ano, dámy a pánové, tak tomu bylo v minulosti, a takto funguje demokracie, které předseda vlády opovržlivě říká standardní, nebo tradiční, nebo jaké označení používá.