Odborníci se přou, zda je možné ještě zastavit válku. Jako optimista věřím, že při aktivitní spolupráci na diplomatické úrovni lze současný vývoj zvrátit. Pokud však budou jednání probíhat v podobném duchu jako doposud, mám důvodnou obavu, že se lidstvo zřítí do obrovské temné propasti války a utrpení, o kterých se nikomu z nás ani nezdálo.

Žel, je tomu tak. Nejde jen řečnit, ale je nutné začít něco dělat. Každý z nás, a to nejen z řad politiků, by si měl položit otázku: Jak mohu pomoci? Osobně jsem se rozhodl příští rok vyvolat řadu jednání s velvyslanci nejen z arabských zemí, jak jsem už začal, ale budu se snažit s nimi najít možnosti, jak bychom mohli spolupracovat při hledání nové mírové cesty.

Dobře vím, že Střední východ a tragické události, které zasáhly ruský či francouzský národ, jsou jen začátkem. V ohrožení je celý svět už teď, každý den. Nechtějme zažít to, co lidé zažili během druhé světové války. Je čas odložit „růžové brýle“ a začít konečně jednat, a to racionálně, hlavně rázně a na všech úrovních. Smutné je, že jen málokdo tuší, proti komu kdo ve vytvořeném chaosu vlastně bojuje.

Jde opravdu ve všech případech o boj s terorismem, nebo se v některých jedná jen o zástěrku, aby některé nenasytné velmoci, nebo spíše někteří nenasytní jednotlivci, kteří jsou přesvědčeni, že jsou mocnější než státy, získali další majetek a území, které vyplení jako požár obilné pole a nenechají za sebou kámen na kameni? Ptám se nejen sám sebe. Podobným situacím jsme totiž byli již několikrát svědky.

Vzpomeňme na země Arabského jara nebo Irák, kde si obyvatelé po odchodu zahraničních vojsk sami hledají cestu, jak se postavit na vlastní nohy a jak dát zbídačenou zemi do pořádku, a mnohé další země, jejichž „obrovskou nevýhodou“ jsou velmi často zásoby ropy, které některé z velmocí, řekněme velmi diplomaticky, „nesmírně zajímají“. Bohužel je tomu tak. Naivní je ten, kdo by si myslel, že všichni touží jen po celosvětovém míru. O opaku nás přesvědčují den co den například USA, které neustále financují podrývání legitimně zvolených syrských politiků a snaží se udržet v této zemi občanskou válku a chaos, jenž je příčinou i současné znepokojující vlny migrace. A proč asi?

Jako životní optimista doufám, že se válka do budoucna nestane jedním z marketingových nástrojů finanční oligarchie a jí ovládaných velmocí jak zbohatnout, získat území a nerostné bohatství jiných zemí. Věřím také, že je možné válku zastavit. Ale nebude to nic jednoduchého a bude to stát mnoho úsilí, abychom současný vývoj byli schopni zvrátit.

Jediné předsevzetí, které bychom si všichni měli na konci tohoto roku dát: Musíme zastavit válku!