Spojené státy americké dnes reálně očekávají státní bankrot. Protože existovat v režimu státního dluhu, atakujícího hranici 29 biliónů dolarů, je více než na pováženou. To je nejen proti ekonomickému racionálnu, ale i proti zdravému rozumu. A tento gigantický dlužník, nemaje rozsahem pohledávek obdoby, se bez uzardění neustále pasuje do role světové velmoci číslo jedna.

Varování mistryně financí Janet Yellenové, že pokud američtí zákonodárci nezvednou federální limit toho, kolik peněz si USA znovu mohou půjčit, hrozí, že v říjnu bude státní kasa prázdná, tudíž hrozí bankrot. Tady se ovšem paní ministryně velmi mýlí, neboť Američané zbankrotovali dávno, jen ještě nikdo nenadzvedl onu poskakující pokličku nad brutálně bublajícím hrncem. Až se tak stane, vylítne to jako z tlakového hrnce neřízená střela a teprve potom se začnou dít věci historicky nevídané. Myslím, že nic z toho, co dříve či později logicky přijde, si neumíme představit ani ve snu. Mimochodem - dluhový limit funguje ve Spojených státech od roku 1917 (!) a navýšen byl již více než stokrát!

Pes zakopán je ve Federálním rezervním systému (FED)... Jedná se o soukromou institucí, která má pravomoc tisknout americké dolary a komukoli je s příslušným úročením půjčovat.

FED vznikl na základě zákona, který v roce 1910 vzešel z tajného setkání zástupců amerického ministerstva financí a několika vlivných bankéřů na ostrově Jekyll Island v americké Georgii. Je to vlastně americká centrální banka vlastněná soukromými subjekty (bankami), ke které nemá stát přímý přístup. V platnost vešel 23. prosince 1913 podpisem prezidenta Woodrowa Wilsona. FED je často kritizován kvůli své neprůhlednosti a nekontrolovatelnosti. Vláda USA má sice možnost ovlivňovat vedení tohoto systému, ale i tak je ovládán úzkou skupinou vlastníků. Někteří kritici rovněž říkají, že FED je vlastně protiústavní, jelikož americkou měnu má dle ústavy právo tisknout pouze Ministerstvo financí.

Vnímáte ten hororový systém? To i běžná rodina, žijící na hranici sociálního minima, je ekonomicky stabilnější a perspektivnější než celá Amerika. A tyto Spojené státy americké jsou pro polistopadovou Českou republiku vzorem. Někteří se v hlubokém předklonu tlučou čelem o zem při návštěvě ministra zahraničí Pompea v Česku (srpen 2020), jiný se pyšní nejvyšším metálem od CIA a všichni dohromady se podlézavě zasunují do kanónů NATO.

České finance se podle zaoceánského vzoru mohou řítit do stejného maléru. "Komu není rady, tomu není pomoci" bude platit pro naši zemi po říjnových volbách o to více, pokud se rozhodne americkou cestu "svobody" a "demokracie" následovat. Nebo také nastane návrat ke zlatému standardu a velký "reset" a dluhy se budou muset splácet, to bude teprve zábava.