Dalším příkladem může být Německo. Počet muslimů se zde za poslední čtyři roky zvýšil o 1,2 miliónů. Téměř desetina novorozenců v Německu jsou muslimové. Tato čísla dokládají, že podhoubí islámského terorismu má v Evropě stále lepší pozici. Ne každý muslim podporuje teroristické akce, ale skutečnost, že většina teroristických útoků se udála právě v zemích s největší muslimskou menšinou, je zřejmý.

Oficiální sdělovací prostředky i politici se nám snaží namluvit, že se nic převratného neděje – terorismus byl v Evropě přeci přítomný vždy. Samozřejmě terorismus IRA nebo Basků byl v 70. letech minulého století obrovským problémem, avšak určitě to není důvodem k importu dalšího terorismu z jiných oblastí. Zvláště poté, co teroristické útoky za nimiž stály tradiční evropské národy, jsou na ústupu. Nelze opomenout skutečnost, že terorismus Irů, Basků i jiných národů vycházel ze snahy dosáhnout práva na sebeurčení těchto národů. Obdobným způsobem se na problém dívají islámští teroristé – v jejich očích se jedná o spravedlivou válku, kterou nelze na klasickém bojišti s armádami NATO vyhrát.

Dlouhodobé teroristické útoky v muslimských zemích k ničemu nevedly. Proto byly přesunuty do západoevropských zemích. Tyto útoky mají u sdělovacích prostředků daleko větší „úspěch“ než útoky v muslimském světě. Ať na tržišti v Iráku, Pákistánu roztrhají nastražené bomby jakýkoli počet civilistů, prakticky nikoho to v Evropě i v USA nezajímá. Pro sdělovací prostředky teroristické útoky ve vzdálených zemích zevšedněly. Občas buňky Islámského státu vymyslí nové neotřelé způsoby zabíjení, které sledovanost zvýší. Jedná se o hromadné popravy nebo do detailu propracované upalování zajatců. Přesun teroristických aktivit do Evropy však splnil svůj účel. I pouhá hrozba terorismu stojí daňového poplatníka západních států nemalé peníze. Cena teroristického útoku je v obrovském nepoměru k výdajům států, které se takovému činu brání. To je přesně to, co islamisté chtěli dosáhnout, neboť přímý boj s americkou armádou je daleko méně efektivní.

Oproti terorismu z předchozích dekád, islámským teroristům nejde o určitou skupinu osob (britští, španělští vojáci, židé atd.). Islámští teroristé mají volný prostor působnosti. Nespojuje je jednotné vedení či konkrétní úkol. V tom je jejich síla. Mohou útočit prakticky kdekoli a proti jakýmkoli snadným cílům. Neozbrojené ženy, děti, davy. Je prakticky jedno, kde, kdy a na co útočí. Jediným měřítkem je upoutat na sebe sdělovací prostředky, což se jim vskutku daří.

Po celý rok jsme byli doslova zaplaveni zprávami o teroristických útocích, teroristických hrozbách a protiteroristických opatřeních, které se týkali přímo nás. Terorismus již není něco vzdáleného. Terorismus, který se dříve týkal jen některých oblastí (Severní Irsko, Baskicko, Palestina, Turecko atd.), se stal všudypřítomným. Doslova každá země Evropy musí činit protiopatření. V roce 2016 terorismus zasáhl i Českou republiku – obětí teroristického útoku v Berlíně se stala žena z jižních Čech.