Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí se dočtete, že pro potřeby médií je na ministerstvu zaměstnáno pět osob, jedna z nich jako vedoucí.

I kdyby mzdové náklady na jednu osobu byly jen 45 000 Kč, je to ročně 2 700 000 korun, které by se platily na mzdy pěti tiskovým mluvčím. Dříve stačil jeden tiskový mluvčí pro celé ministerstvo. Mzdu jsem jen odhadnul a myslím, že i podcenil a počítal pro všech 5 stejně, i když je jasné, že vedoucí má vyšší ohodnocení.

Nepočítám samozřejmě náklady na každého dalšího pracovníka, které každý spotřebuje, či vykáže při své každodenní činnosti.

Dotknul jsem se pouze tiskového odboru, ale na ministerstvu pracují desítky dalších skupin a tudíž je třeba si spočítat náklady na agendu ministerstva, které by mělo prioritně řídit zaměstnanost a péči o sociálně potřebné občany. Je třeba započítat tisíce zaměstnanců úřadů práce a dvojníka úřadu práce – odboru hmotné nouze. Tedy duplicita úředníků.

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci činí 4 165 794 924,- Kč a Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2 165 690 273,- Kč.

Tedy náklady na zaměstnance v celku i s ostatními výdaji jsou rovny, nebo vyšší, než obávané dávky v hmotné nouzi.

V letošním roce má mít MPSV výdaje v celkové výši 591,6 miliard korun. Z toho dávky pomoci v hmotné nouzi činí z toho jen 8 601 660 207,- Kč.

Ovšem největším kšeftem jsou pěstounské služby a sociální služby, na kterých vydělávají filutové, kteří tyto služby provozují, nebo drží několik dětí jako pěstouni a pobírají nemalé sumy. Dohromady činí Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče 44 750 000 000,- a Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 26 000 000 000,- korun.

Tedy ty tolik omýlané sociální dávky pro jednotlivce, kterých se ale běžný člověk nedočká, činí jen zlomek rozpočtu sociálního resortu. Ale mluví se o nich nejvíc, aby se odvedla pozornost od sfér, kde mizí miliardy.

Daleko vyšší jsou peníze plynoucí těm, kdo tzv. „pečují“ o nějaké osoby, tedy děti, nebo nemohoucí seniory. Samozřejmě, že je třeba o opuštěné děti a samotné seniory pečovat. Otázkou je, kolik měsíčně dostávají a kolik reálně vydají pro potřeby a účely dítěte, či seniora ti pěstouni a pečovatelé. Vzhledem k výši celkových částek ve výdajové části rozpočtu bych si tipnul, že rozdíl bude značný, už s ohledem na „podnikavého českého člověka“ a já osobně nejsem zase až tak naivní, abych věřil, že to někdo dělá ze své lásky k bližnímu, ale spíše proto, že mu občas něco zůstane mezi prsty a nebude to málo.

Vzpomeňme si na tzv. „sociální ubytovny“, z nichž některé majitelé a kamarádi ČSSD začali náhle rychle bourat, protože ubytovny byly prolezlé štěnicemi a špína páchla metry daleko od budovy. V jedné místnosti se tlačilo až 8 lidí a každý čerpal od úřadu práce až 5000,- korun měsíčně ne za nájem pokoje, ale za nájem lůžka v pokoji se sedmi dalšími. Velký byznys.

Ovšem pozornost byla strhována neustále na individuální osoby, které občas klopýtnuly a ocitly se v hmotné nouzi. Ti pobírali dřívě 3410 Kč měsíčně. Dnes zákon šalamounsky praví:

„Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.“

Tedy nikdo neví, kolik vlastně bere občan A a kolik bere občan B. Zamezilo se tak jednoduchým propočtům, kde se vědělo, kolik čerpá rodina s pěti dětmi, kde žádný z rodičů celý život nepracoval. Ovšem poukazuje se pouze na dočasné čerpatele, kteří předtím pracovali a budou i později.

Anonymní částka je tu proto, aby nikdo nic ze zákona nenárokoval. Pokud bych přišel na ÚP já a argumentoval nouzí a odpracovanými 25 lety, nemám nárok ze zákona na konkrétní částku a dle úsudku úřednice mohu dostat buď nic, nebo 2200 korun, nebo možná i 5 000 korun, nebo i 10 000 korun, pokud úřednici slíbím, že jí z toho 2 000 korun měsíčně přenechám. Kdo ví?

Úprava zákona je nepřehledná, stejně jako rozpočet MPSV a má to svůj účel. Je to předpřipravené prostředí pro korupci a nečisté kšefty s bídou a skýtá to nepředstavitelně obrovský manipulační prostor pro úředníky úřadů práce.

Toto vše platí daňový poplatník a každý, kdo platí sociální pojistné. To se ztrácí v nepřehledném rozpočtu a výdajích úřadů práce a hmotné nouze a vždy se to v každém individuálním případě šikovně zakamufluje, aby případná kontrola nezjistila nic závadného. MPSV a jeho resort je velká černá díra, v níž se ztrácí miliardy bez přehledu o každé koruně a hlavně bez efektu pro lidi ve skutečné nouzi a bez šance zabránit zneužívání, protože nový zákon zneužívání ještě více prohloubí a prodraží český sociální systém.