Koncentrace majetku se v eurozóně od začátku její dluhové krize zvýšila, nejbohatší rodiny a státy si ještě polepšily, zatímco chudší byly zasaženy nejvíce, především kvůli propadu cen nemovitostí. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky, která byla v pátek zveřejněna. Byla provedena v 84 tisících domácnostech.

Zpráva, která je krátká, avšak významná pro další vývoj Evropy v korelaci s invazí muslimských imigrantů do EU, která kasy států ještě více ochudí. V souvislosti s přívalem migrantů budou chudí ještě chudší. Sociální systémy států již připravují finance na daleko dražší péči o imigranty, než o domácí chudé. S imigrací přichází otázka ubytování těchto osob, které do EU přicházejí. To vše samozřejmě na úkor domácí populace, která mnohdy čeká na přidělení městského bytu celá léta a dočká se místo českého jednotlivce, či rodiny, jen rodina imigranta.

Dalším varovným faktem je nízké ohodnocení práce dělnických profesí a také prací ve službách. Pravicové strany se snaží brzdit růst cen, pochopitelně v zájmu svých voličů – zaměstnavatelů. Ovšem nic nemůže trvat věčně.

Mzdy pracovníků jsou atakovány též obcemi, kraji a státem, svými daňovými požadavky a neexistuje na tyto všechny problémy jeden univerzální lék, protože každý stát EU má problémy jiné.

Švédsko sice nízkými příjmy obyvatelstva netrpí, ale trpí návalem až 1000 muslimů denně, kteří přicházejí do země, protože to vláda a média prostě propagují. Mzdy jsou však ve Švédsku dosti vysoké a jedna z největších odborových organizací Handels třeba zajistila na období od 1 dubna 2016 až 31 března 2017 minimální navýšení měsíčních hrubých mezd dělníků ve skladech a prodejnách o 590,- švédských korun. Takto přirozeně rostou mzdy celá léta a každý obor má svoje odbory. Minimální mzdu Švédsko tedy nemá, protože minimální mzdy upravují a vyjednávají silné a akceschopné oborové odbory.