Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane ministře, protože první čtení proběhlo už v lednu, jak nás informoval pan zpravodaj, dovolím si přece jenom pár obecnějších slov k zákoníku práce.

My jsme zde ráno při projednávání o elektronické evidenci tržeb slyšeli, jak je třeba vážit si podnikatelů, protože oni jsou ti aktivní, a jak vlastně stát po nich nemá nic chtít. Mne velmi mrzí, že zde od opozice to zní, že pracují jen podnikatelé a OSVČ a zaměstnanci pomalu aby se styděli, že jsou pouhými zaměstnanci, a tedy naprosto neschopní.

Víte, mě doma učili vážit si každé práce a každého pracovitého člověka a ať je jak chce, zaměstnanec je vůči zaměstnavateli vždycky v té slabší pozici, protože je svým způsobem na něm závislý. Proto civilizované země mají zákoníky práce, které stanoví pravidla jednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Proto mají významnou úlohu ve firmách i organizacích odbory, které zájmy zaměstnanců hájí.

Na straně zaměstnanců po celou svou historii také vždycky stále i sociální demokracie. To není deklarace. To tak prostě je. Konkrétním programem v této chvíli je antivirus, kde stát proplácí firmám mzdy až ve výši 80 % s podmínkou, že zaměstnanci nemají být propouštěni, s jediným cílem, aby byla zachována pracovní místa. A je to ve prospěch i zaměstnavatelů, je to ve prospěch firem, protože osvícené a dlouhodobě prosperující firmy jsou ty, které si svých zaměstnanců váží a dokážou je motivovat. To věděl Ford i Baťa. To ví každý dobrý personalista či manažer.