Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo.

Jsme ve druhém čtení, takže nyní jen stručně připomenu obsah návrhu novely zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 1. ledna 2019 došlo k navýšení minimální mzdy. Návrh obsahuje odpovídající zvýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tak, aby kompenzovalo toto navýšení minimální mzdy. Připomínám, že velká část osob se zdravotním postižením právě pracuje v těchto kategoriích. Bez této kompenzace ze strany státu hrozí, že by mohlo dojít k propouštění části zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených si nechala zpracovat anketu o dopadech na nenavýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 a zákona o zaměstnanosti. Této ankety se zúčastnilo 70 zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, členů Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky. To představovalo 54 % jejich členské základny.

V této anketě vyšla následující data. Bez očekávaného zvýšení příspěvku 69 % zaměstnavatelů první pololetí zvládlo za pomocí výrazného snížení finančních rezerv a omezení investic. U 41 % těchto zaměstnavatelů to bylo doprovázeno i sníženými mzdami, museli snížit mzdy svých zaměstnanců. 46 % zaměstnavatelů muselo ukončit pracovní poměr těm nejméně výkonným zaměstnancům, 13 % bylo nuceno využít cizí zdroje, to znamená vzít si úvěry.

Pokud by nedošlo ke kompenzaci dalšího očekávaného zvýšení minimální mzdy zvýšením příspěvku nebo valorizací pro rok 2020, 76 % zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením bude nuceno ukončit pracovní poměr s těmi nejméně výkonnými zaměstnanci. 54 % bude podle této ankety muset snížit náklady včetně mzdových, 44 % bude muset omezovat investice. 17 % zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením nebude schopno zaměstnat 50% podíl osob se zdravotním postižením tak, jak je kritériem pro chráněný trh práce. A 14 % respondentů uvedlo, že by nemohlo dostát svým závazkům a museli by ukončit činnost.

K tomu je potřeba, vážené paní poslankyně, páni poslanci, říci, že tito lidé velmi těžce hledají zaměstnání, kde se mohou uplatnit. Jejich zaměstnávání vyžaduje specifické úpravy pracovního místa, specifickou organizaci práce. K tomu je třeba také dodat, že. Za prvé pro tyto - ač jsou to mnohdy skutečně mladí lidé po úrazech nebo s vrozenými vadami - pro tyto lidi je zaměstnání podstatné nejen jako zdroj obživy, ale i jako sociální a pracovní rehabilitace -

Za druhé je potřeba říci, že i z pohledu státu pak je potřebné připomenout, že pokud by tito lidé, tedy lidé se zdravotním postižením, ztratili zaměstnání a stali se nezaměstnanými, pak jeden nezaměstnaný stojí stát 207 tisíc korun ročně. Navrhované navýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením o 800 korun bude znamenat tedy ročně náklad na jednoho člověka 9 600 korun. Navrhovaná úprava je opravdu žádoucí.

Ještě v závěru avizuji, že jsem přihlášena do podrobné rozpravy, kde zdůvodním v této chvíli již výborový pozměňovací návrh nebo se přimluvím za ten v této chvíli již výborový pozměňovací návrh a budu současně navrhovat zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na sedm dnů. Sociální výbor se tímto návrhem zabýval. Většina členů výboru je spolunavrhovateli této novely zákona stejně jako spolunavrhovateli toho pozměňovacího návrhu. Věřím tomu, že ve výboru to projednáme rychle tak, aby novela prošla i třetím čtením ještě na této schůzi a tak, aby se stihlo projednání v Senátu a osobám se zdravotním postižením jsme ulehčili tu situaci ještě v posledním čtvrtletí tohoto kalendářního roku. A samozřejmě zajistili patřičné podmínky od 1. 1. 2020.

Děkuji předem za podporu.