Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, děkuji mnohokrát za slovo. Dobrý podvečer vám všem, kolegyně, kolegové. Návrh zákona pod sněmovním tiskem číslo 270 byl velmi detailně projednán ve výborech i podvýborech Senátu a 25. ledna tohoto roku i na plénu v Senátu.

Dovolím si shrnout to, že diskuse na plénu Senátu byla opravdu velmi konstruktivní, a pokud mohu nějak zobecnit její závěr, tak si myslím, že návrh zákona jako celek se dočkal z těch vystoupení kolegů senátorů a senátorek řekněme většinové, výrazně většinové a průřezové politické podpory. Senát přijal k návrhu zákona dva drobné pozměňovací návrhy. Jeden z pozměňovacích návrhů, on je mnohem více a přísluší mu to, okomentuje zástupce Senátu, kolega senátor Zdeněk Nytra, se týkal § 3g návrhu zákona, to znamená Národního rozhodčího soudu pro sport, kde kolegové senátoři, a to je o právním úhlu pohledu, považovali řekněme za právně bezpečnější, není to nijak v rozporu s tím, co jsme deklarovali jako navrhovatelé, co jsme odůvodňovali stanoviskem pana docenta Brodce z pražské právnické fakulty. Nicméně kolegové senátoři považovali za právně bezpečnější doplnit (do) předmětného ustanovení upravujícího Národní rozhodčí soud pro sport textaci... (V sále je hluk.)

Doplnit textaci výslovně zakotvující to, že působnost a pravomoc Národního rozhodčího soudu pro sport ve věci disciplinárních deliktů sportovců a členů sportovních organizací bude založena, a to je ten doplněk Senátu, výslovně pouze tehdy, pokud to bude vyplývat z vnitřních předpisů sportovních organizací, lidsky řečeno ze spolkové autonomie jednotlivých střešních sportovních organizací, typu svazů, asociací a podobně.