Vážené kolegyně, vážení kolegové,
já se velmi ráda vyjádřím k zákonu státní sociální pomoci, protože to je velmi důležitý zákon, a chtěla bych hned na začátku říct, že my s těmi obecnými principy, tak jak je tady představoval pan ministr, souhlasíme. Je to především to, že dávka má podporovat a oceňovat rodiny nebo osoby, které se snaží svoji situaci zlepšit prací, ale i odpovědným přístupem k zajištění bydlení a k výchově nezaopatřených dětí.
Také souhlasíme samozřejmě s tím, že ten systém nepojistných dávek je v současné době poměrně složitý, takže určitě je dobré ho zjednodušit a zpřehlednit pro klienty.
Také jsem moc ráda slyšela od pana ministra, že tady uváděl, že to, že bude zavedena superdávka, bude znamenat individuálnější práci lidí a zaměstnanců Úřadu práce s klienty. To je to, po čem jsem volala dlouhodobě, protože si myslím, že to je velmi, velmi důležité pracovat s tou osobou a s tou rodinou a i poznat veškeré ty její potřeby a na to nějakým způsobem reagovat potom v dávkovém systému.
S čím jsem ale od začátku měla problém, a to je v podstatě už poměrně dlouhá doba, protože poprvé se začalo uvažovat o sloučení některých dávek, vlastně v době, kdy jsem ještě seděla na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak to bylo to, že vlastně superdávka ruší čtyři dávky dvou různých dávkových systémů, které historicky měly vždycky odlišnou filozofii a byly určeny úplně odlišným cílovým skupinám. Takže tak, jak tady zaznělo, je to vlastně přídavek na dítě a příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a pak dvě dávky, jedna na živobytí a doplatek na bydlení z hmotné nouze. Logicky tedy, když se nad tím zamyslíme, tak je velmi složité nastavit podmínky pro tu jednu novou dávku tak, aby pokryly obě ty skupiny z těch dvoudávkových systémů. Hodně se to projevuje například při právě nastavování toho majetkového testu.
V tom původním návrhu byla za mě řada nedostatků, bylo to v oblasti vymezení zranitelné osoby, kde se vlastně nepokrývaly všechny cílové skupiny, které by měly v zranitelnosti být zohledněny, a také vlastně v oblasti nastavení parametrů výpočtů dávky. Na to reagovala veřejná odbornost a neziskové organizace, které vlastně poukázaly na hrozící problémy pro mnoho lidí a rodin, protože oni byli schopni a vytvořili celou řadu modelových příkladů, kde jim vlastně vyšly ty výpočty tak, že by některé rodiny nebo osoby přišly o poměrně vysoké částky - někde to opravdu byly tisíce - jednalo se tam třeba o jednočlenné rodiny, rodiny s nízkým příjmem nebo v určitých případech u lidí samostatně žijících, kteří mají zdravotní postižení. Jsem proto opravdu ráda, že v té době od prvního čtení došlo opravdu k mnoha schůzkám a kulatým stolům a že MPSV spoustu věcí tedy pozměňovacími návrhy, upravuje podle těch poznatků a těch informací z terénu.
Já už jsem to říkala na výboru, ale musím to říc i tady. Za mě je velká škoda, že taková diskuse neproběhla ještě předtím, než byl návrh zákona o superdávce předložen na vládu, protože tím se mohlo předejít velké nejistotě lidí, kteří se určitě i na vás obraceli a byli znejistěni tím, že si nedokázali díky tomu, že vlastně neexistuje ještě teď ta kalkulačka, tak nebyli schopni si spočítat, jak vlastně po tom zavedení té nové dávky, jak na tom budou.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Jak už jsem zmínila, za mě je velmi důležité, aby byla správně vymezena skupina zranitelných osob, a vzhledem k tomu, že v zákoně budou vlastně striktně vymezeny ty jednotlivé skupiny, tak to musí být skutečně dobře promyšlené, aby se potom nestalo, že se v praxi ukáže, že určitá skupina, která má znaky zranitelnosti, nebude v tom zákoně vymezena. K této oblasti vlastně směřuje první pozměňovací návrh, který podávám ještě s kolegy ze sociálního výboru, má číslo 6124 a rozšiřuje vlastně § 7, což je zranitelná osob. Rozšiřuje ho v písmenu c, kde se to týká osob invalidních v prvním stupni, poté v písmenu f, kde se jedná o osobu osobně pečující o dítě ve věku - a tady se mění na 12 let, protože to je dítě, které má určité problémy zdravotní, protože je závislé na pomoci druhé osoby, a poté doplňuje další písmeno, tedy i, a jedná se o osobu v dočasné pracovní neschopnosti v délce přesahující šest měsíců.
U těch zranitelných osob se předpokládá, že z důvodu věku nebo zdravotního stavu pracovně aktivní být vůbec nemohou, anebo pouze mohou být částečně aktivní právě vzhledem ke svému zdravotnímu omezení. A z toho důvodu oni vlastně nedosáhnou na ten pracovní bonus. A pokud vezmeme v úvahu tu charakteristiku zranitelné osoby, tak si myslím, že je opravdu nutné rozšířit o osoby v prvním stupni invalidity, a to z toho důvodu, že to jsou osoby, které mají omezení pracovní schopnosti někde mezi procenty 35 až 49 - to je vlastně o polovinu, takže důvodem vlastně toho poklesu pracovní schopnosti jsou nejrůznější onkologická onemocnění, úrazy a také samozřejmě zdravotní postižení tělesné nebo psychické povahy. Zároveň je nutné tu definici zranitelné osoby rozšířit v tom novém písmeni, jak jsem hovořila o osobách, které jsou dlouhodobě v dočasné pracovní neschopnosti, protože i tady se jedná o lidi, kteří prodělali například onkologická onemocnění, případně to můžou být psychiatrická onemocnění a podobně. A samozřejmě pokud člověka z toho aktivního života to odvede - ta nemoc - na dobu už delší než těch šest měsíců, tak je jasné, že se to projeví i na finanční stránce té rodiny nebo té osoby.
Další důležitá oblast za mě je problematika podpůrného plánu, který je v podstatě opravdu stěžejní pro řešení těch těžkých sociálních situací jednotlivých rodin nebo osob, k této oblasti směřuje další pozměňovací návrh, který podáváme s kolegy, a ten má číslo 6125, kde se do § 37 doplňuje další nový odstavec, který zní: poskytovatelé sociálních služeb a další osoby zaměřené na poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci, které Úřad práce vyzve ke spolupráci při zpracovávání podpůrných plánů, musí poskytnout Úřadu práce součinnost. Podle návrhu zákona totiž bude pracovník Úřadu práce v podpůrném plánu stanovovat jednotlivé cíle a plánované kroky k řešení nepříznivé sociální situace klientů při jejich aktivním přístupu.
Úřad práce v tom může spolupracovat i se sociálními pracovníky obcí v přenesené nebo samostatné působnosti, s neziskovým sektorem nebo se sociálními službami a podobnými organizacemi. Je proto nutné, aby zákon stanovil, že osoby či instituce poskytující poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci, které úřad vyzve k té spolupráci, takže mají povinnost poskytnout Úřadu práce potřebnou součinnost. On tady o tom krátce již hovořil pan poslanec Juchelka, kdy vlastně neupozorňoval na to, že je velmi důležitá ta spolupráce, opravdu někdy ta pomoc té rodině bude fungovat jenom za předpokladu, že se spojí vlastně ty jednotlivé organizace, které nějakým způsobem přichází tedy s tím klientem do kontaktu, a je potřeba, aby ten Úřad práce měl v ruce nějaké nástroje k tomu, aby tu pomoc správně zacílil a aby byla efektivní.
Třetí pozměňovací návrh číslo 6127, který podáváme, se týká výpočtu dávky v oblasti bydlení především u energií u lidí se zdravotním postižením. V § 26 se za slova ‚‚jsou-li, všichni členové domácnosti zranitelnými osobami...‘‘ vkládají slova ‚‚nebo je alespoň jeden člen domácnosti zranitelnou osobou podle § 7 písm. c)., nebo poživatel příspěvku na péči ve stupni závislosti III a IV.‘‘ Potom do § 32 se doplňuje podobná věta, jenom se to týká ‚‚alespoň jedna osoba starší 68 let nebo osoba invalidní ve třetím stupni nebo osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve třetím nebo čtvrtém stupni.‘‘ a v § 36 se za slova ‚‚u nezaopatřeného dítěte‘‘ vkládají slova ‚‚nebo u zranitelné osoby podle § 7 odst. 1 písmena c) a g).‘‘ To odůvodnění je takové, že co se týká § 26, kde se jedná o příspěvek vlastně a zápočet některých nákladů na bydlení, nájemné a energie, tak u osob invalidních ve II. a III. stupni nebo u osob závislých na pomoci jiné osoby v těch vysokých stupních, takže III. nebo IV., bývá toto zdravotní postižení velmi často spojené (se) spotřebou vyšší teploty, a to s sebou nese samozřejmě zvýšené náklady na energie.
To samé se potom týká to energetického paušálu, tam to odůvodnění je v podstatě stejné a poslední ten § 36 se týká výše složky na živobytí. Tam vlastně se navrhuje rozšíření toho okruhu a opět se jedná o osoby, které mají nějaké zvýšené potřeby vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Tolik k představování mých pozměňovacích návrhů, K těm se přihlásím potom samozřejmě v podrobné rozpravě a jenom bych se chtěla připojit k tomu návrhu na přerušení tohoto bodu, a jestli si mohu dovolit, tak dávám návrh na přerušení do 5. března, samozřejmě po dokončení rozpravy.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
