Je čas na tlustou čáru. Na to sednout si za jeden stůl a odložit souboj eg. Rozpadá se společnost, rozpadá se ekonomika, rozpadá se skrze zablokovanou parlamentní politiku stát. Česká republika ztrácí důvěru vlastních občanů i kredit v zahraničí díky tomu, co se tady poslední dny děje. Navrhuji proto následující :

1) vytvoření neformální skupiny předsedů všech parlamentních subjektů, která by předjednávala všechna klíčová exekutivní i legiskativní rozhodnutí a kroky v boji s COVID-19. Říjnem to neskončí a je třeba mít kontinuitu. Možná se změní pouze to, kdo bude na tyto schůzky chodit v roli vlády a kdo v roli opozice.

2) odborné řizení boje s pandemií na bázi Ústředního krizového štábu. Umožnit účast opozici i krajům. Sjednocení komunikace k veřejnosti v boji s COVID-19.

3) otevření malých obchodů, restaurací a provozoven služeb se stanovením přísných hygienických a epidemiologických opatření a rychle vymožitelných sankcí za jejich porušení, vč. povinnosti evidovat kontakty návštěvníků restaurací, fitcenter, bazénů atd.

4) otevřít střediska zimních sportů za identických podmínek jako má Rakousko - rozestupy, povinný respirátor FFP2.

5) připravit otevření škol včetně povinného testování žáků (samotestování), zapojení zřizovatelů škol a učitelů do organizace testování .

6) zjednodušení systému podpor v souvislosti s COViDem, ideálně na 1 univerzální vládní program a zavedení pravidla PORUŠÍŠ PRAVIDLA - KONČÍ PODPORA OD STÁTU

7) příprava očkovacího systému ve spolupráci státu a krajů se zapojením praktických lékařů a neziskových organizací a využitím příkladů dobré praxe ze zahraničí (Vídeň, Izrael)

8) ponechání nynějšího nasazení sil a prostředků IZS v regionech

9) zavedení povinného nošení respirátorů nebo chirurgických roušek - vnitřní prostory zejména veřejná doprava, úřady, obchody - k zásobení obyvatelstva využít přednostně domácí výrobní kapacity s využitím nařízení výpomoci dodávek domácímu průmyslu

Zároveň apeluji na hejtmanky a hejtmany krajů, aby při řešení pandemie COVID-19 odhlédli od své stranické příslušnosti a při jednání s vládou zastupovali zájmy svých krajů a jejich občanů, nikoliv svých stranických centrál. Odpovědnost v krizovém řízení nesou hejtmani osobně (mám tuto zkušenost z 8 let ve funkci hejtmana kraje a předsedy Asociace krajů ČR). Věřím, že to budou právě reprezentanti krajů, kteří ukáží svým parlamentním kolegům státnický přístup, při kterém budou na prvním místě ochrana lidí, jejich životů a zdraví, fungování státu i regionů, zabránění rozpadu společnosti i ekonomiky.