V právním státě nesmí nikdy dojít k tomu, že se koná podle hesla "když se kácí les, létají třísky". V ČR byly tři měsíce bez právního podkladu, resp. platného zákona, blokovány údajné dezinformační weby. Udělala to sice soukromá firma, nicméně se odkázala na komunikaci se státem (zpravodajskými službami), a v obdobném duchu vystupovali i někteří politici a státní úředníci.

Dnes tento stav končí, protože neexistuje rozhodnutí či příkaz soudu ani policie vůči dotčeným webům a jejich provozovatelům a samotná soukromá firma, která fakticky blokaci prováděla, to považuje za dále neúnosné. Očekávat lze soudní spory a možná v rámci nich i odškodnění z daní nás všech. Je to naprosto nepřijatelné, protože akceptace takového postupu nebo i přejití mlčením by znamenaly jediné - rezignujeme na ochranu ústavně garantovaných práv a svobod.

Necháme na sobě testovat, co ještě "projde" pod demagogickým argumentem "mimořádné situace"? Není to tak a nikdy nesmí být. Stát může činit pouze to, co je zákonem dovoleno. I proto lidé v listopadu 1989 cinkali klíči, aby zmizela cenzura a platila svoboda slova a právo na svobodnou diskusi. A aby bylo jasno, neobhajuji žádný z těch dotčených webů, ale jde o princip. Jde totiž o hodně, o hranice naší svobody.