Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, rád bych zařadil 3 body, postupně je představím a vysvětlím důvod, proč je žádám zařadit na dnešní jednání.

Podpora energií. Možná jsme zaregistrovali to, že jednotlivé země se začínají předhánět v energetické podpoře. Jenom za posledních 5 dní se přihlásily k podpoře Španělsko a Portugalsko, a to ve výši 200 miliard korun, to je rámec, který si nechaly schválit v rámci Evropské komise na tzv. kyperský trh(?), konkrétně 150 miliard korun Španělsko a 50 miliard korun Portugalsko. Jejich cílem je vytvořit nástroje pro to, aby se energie na trzích těchto dvou zemích neprodávala za více než 40 euro za megawathodinu, a to v následujících 6 měsících. Jenom pro dokreslení, je to přibližně pětinásobně menší cena, než je dnešní cena na spotu v České republice. 

Pokud jste zaregistrovali, tak Rakousko dnes přišlo s návrhem rámce 700 miliard korun, ještě jednou opakuji 700 miliard korun, a to zejména na podporu sociální a dále na podporu podniků. Jenom připomínám to, že Rakousko již před několika měsíci zavedlo plošnou podporu speciálním příplatkem pro všechny domácnosti.

Už jsem zde minule zmiňoval Německo, které kromě podpory pohonných hmot příspěvkem 4 - 8 Kč na litr a speciálního tarifu motivačního pro všechny cestující veřejnou dopravou v Německu, rovněž vyplácí plošně speciální příplatky na úrovni 300 euro pro každou rodinu, resp. dalších 100 euro pro rodiny s dětmi. A současně Německo již před několika měsíci zavedlo opatření, a to snížení na polovinu poplatků za obnovitelné zdroje.

A k tomu míří moje 2 body, už tradiční, takřka co 14 dní to zde představuji a do doby, než bude připravena účinná energetická pomoc, tak tak činit budu, protože zatím to, co připravuje vláda v rámci jakéhosi speciálního úsporného energetického tarifu, úplně důvěru nebudí. Nejenom tím, že každý z ministrů říká jiné cifry, kolik se tedy do té podpory dá - nepletu-li se, tak ministr průmyslu a obchodu uvažuje, že by to mělo být mezi 16 až 25 miliardami, ministr školství v neděli zdvihl dokonce částku 50 miliard euro, ale neví se, jestli to bude tarif na aktuální ceny, jestli to bude speciální tarif vázaný na zvýšení ceny, jestli to bude zastropováno nějakou spotřebou domácnosti, od kdy to bude, jakým mechanismem se to bude vyplácet a všeobecně to je extrémně komplikované řešení, které není nikdy ve světě vyzkoušeno. Netvrdíme, že se nedá něco podobného vymyslet, ale proč jdeme touto komplikovanou cestou, když můžeme využít zjednodušený nástroj, a to snížení plateb za obnovitelné zdroje, což pro firmy a domácnosti činí ročně 19 miliard korun. To by bylo za předpokladu, že by se odpustily stoprocentně tyto platby, ale dokonce my můžeme jít tzv. záporným tarifem, což by fakticky znamenalo, že si vláda určí přesně výši příspěvku pro danou domácnost, případně pro firmu. Je to jednoduché, je to rychlé a je to do značné míry i symbolické, protože nikdo dnes nepochopí, že má platit za solární tunel, když máme energetickou krizi.

K tomu prosím bych zařadil tyto 2 body - je to konkrétně bod 69, paní předsedkyně, návrh na vydání zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, a současně bod číslo 70, a to je návrh na vydání zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. A to z toho důvodu, že současně i navrhujeme, kde a jakým způsobem je možné využít financování odpuštění těchto plateb. Nejen že lze využít samozřejmě jiných zdrojů, ať už zdrojů rozpočtových případně zdrojů ze společnosti ČEZ přes dividendu, pak ale zde máme zdroj Modernizačního fondu, a to takový, že než tam ty peníze z Evropské komise doputují, je možné touto změnou zákona využít tyto zdroje a částečně tím zaplatit tento podpůrný nástroj.

Třetí bod, který bych chtěl dnes navrhnout, je bod, který jsem nazval následovně - je to informace o prodeji nemovitostí a firem ve státním vlastnictví. Hned vysvětlím, o co se jedná. Ještě před koncem roku jsme varovali před tím, aby se nevyprodával žádný majetek, aby se nevyprodávaly státní aktiva, aby se neargumentovalo tím, že potřebujeme finance, aby se nepředkládaly příběhy ze zahraničí a s určitou dávkou nadsázky jsme tehdy sdělil, že šíbři a různí kmotři nepochybně jsou už na značkách. Prostě nechtěli jsme se vrátit o 20, 25 let nazpátek, do doby, kdy jsme zprivatizovali rafinérie, kdy jsme zprivatizovali přepravu plynu, kdy jsme zprivatizovali distribuci plynu, kdy jsme zprivatizovali nákupy a prodeje plynu, čili obchodování a doby, kdy jsme nešťastně zprivatizovali ČEZ, protože i díky tomu dnes nemá vláda prakticky žádný manévrovací prostor pro to, aby se cokoli dělo s velkoobchodními cenami energie. Druhá věc je, co lze dělat s tou tzv. regulovanou složkou. Ale to je to, co jsme zde řešili už mnohokrát.