Podle hejtmana Petra Kulhánka při rozhodování nepostupovali ministři na základě věcné přístupu a metodiky původně stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR). Na centrální úrovni se nikdo nezabýval argumenty, ani podrobně zpracovanými připomínkami, které kraj v uplynulých měsících k návrhu alokace připravil.

Svým usnesením stanovila Vláda ČR, že 41 miliard určených pro regiony postižené těžbou alokuje ve výši 18, 9 miliardy korun pro Moravskoslezský kraj, v částce 15, 8 miliardy pro Ústecký kraj a zbylých 6, 3 miliardy korun dostane Karlovarský kraj. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR přitom vysvětluje, že Karlovarský kraj dostane nejvíce peněz na jednoho obyvatele. „Je to velké zklamání.  Po měsících příprav, důsledného a pečlivého argumentování a předkládání připomínek, čekání na to, až s námi o nich někdo z ministerstva pro místní rozvoj a z ministerstva životního prostředí bude diskutovat, přijde ultimativní rozhodnutí vlády založené na základním zcela scestném principu alokace financí – tedy na počtu obyvatel regionu. To popírá samotný smysl Fondu spravedlivé transformace, jehož hlavním cílem je pomoci území zasaženému těžbou. Paradoxně jsou tak peníze na spravedlivou transformaci rozděleny velmi nespravedlivě,“ zdůraznil hejtman Petr Kulhánek a připomněl, že vedení kraje už před časem předložilo jinou variantu rozdělení peněz. Jediné jednání ministrů s hejtmany se však uskutečnilo 19. dubna s tím, že ministerstva budou hledat kompromisní řešení. K další diskusi už ale nedošlo, přestože Evropská unie neustále prosazuje transparentní přístup k vyjednávání o rozdělení financí.

Karlovarský kraj se proto obrátí na zastoupení Evropské komise v ČR a opět na vládu. „Dál budeme usilovat, aby se vzaly v potaz všechny naše věcné připomínky. Jsem přesvědčen, že o výši alokace měla vláda rozhodnout na základě platné metodiky ministerstva pro místní rozvoj, kterou původně zástupci ministerstva uplatňovali při vyjednávání o objemu financí v rámci FST pro Českou republiku. Hlavním parametrem měl být dopad transformace do zaměstnanosti obyvatel, emisní zatížení, energetická náročnost, míra rozvoje podnikatelského prostředí, existence vědy a výzkumu v krajích. Nemohu se zbavit dojmu, že do hry vstoupila politika, nerozhodovalo se na základě objektivních údajů,“ dodal hejtman Kulhánek.