Aktuálně projednávaný návrh zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) by v současné podobě díky vsunutí tzv. přílepku zásadně omezil dojednané a vyvážené kompetence pro hlavní město, ale rovněž i pro Brno a Ostravu, v zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
„Je důležité, aby velká města, kde se soustřeďuje největší koncentrace stavění a je zde největší latentní konflikt mezi veřejným prostorem, zelení a sítěmi, určovala a koordinovala tyto úkony. Není možné, aby je separátně řešili jednotliví správci sítí a pokud se toto nepodaří ošetřit, hrozí do budoucna velký rozkol, který sice nebude okamžitý, ale postupný, protože se tím nadřadí právo sítí nad právem veřejného prostoru a města se už nebudou moci opřít o své stavební předpisy,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.
„Pokud by prošel nezodpovědný přílepek k zákonu, znamenalo by to návrat o 10 až 15 let zpět a ohrožení projektů, které zlepšují kvalitu života Pražanů. Praha ukazuje, že spolupráce s provozovateli sítí funguje, a její přístup inspiruje i další města jako Brno či Ostravu. Proto bychom si neměli nechat diktovat, jak má naše město vypadat, a měli bychom chránit dlouhodobě připravované projekty, které přinášejí zeleň a kvalitu do našich ulic,“ uvádí Tomáš Portlík, předseda zastupitelského klubu SPOLU pro Prahu Tomáš Portlík.
doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
Parlament České republiky nyní projednává návrh energetického zákona. Při jeho projednání v Poslanecké sněmovně byl jako tzv. přílepek připojen rovněž pozměňovací návrh na změnu § 152 odst. 2 stavebního zákona výrazně omezující zákonné zmocnění, na jehož základě Praha v roce 2024 vydala nařízení hl. m. Prahy č. 12/2024, o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy).
Pokud by se ale tuto změnu nepodařilo odstranit, muselo by nastat vynucené rušení celých pasáží Pražských stavebních předpisů, což by znamenalo rozkolísání a právní nejistotu při stanovování požadavků na výstavbu nejen v Praze, ale i v Brně a Ostravě, a popření existujících pravomocí těchto měst. Kromě mnoha jiných důsledků z hlediska kvality a prostupnosti veřejných prostranství by tato města přišla o možnost vymezování výsadbových pásů v ulicích, tedy o koordinaci výsadby stromů se sítěmi technické infrastruktury. Jedná se tak o výrazné omezení možností města pro boj s tepelnými ostrovy a koliduje rovněž se snahou města o tvorbu kvalitního životního prostředí pro občany.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
„Praha má své vlastní stavební předpisy od roku 1815 pouze s přerušením nacistické a sovětské okupace. Praha jako hlavní a největší město zažívá nejsilnější tlak na využití pozemků a tím i zátěž na veřejnou infrastrukturu, proto je na místě upravit pravidla pro ulice a náměstí v Praze specificky. S ohledem na klimatickou změnu a přehřívání měst je zásadní ponechat stávající pravidla pro výsadbové pásy a koordinaci podzemní infrastruktury, jinak se ohrozí výsadba stromů v ulicích. Stromy výrazně pomáhají s ochlazováním povrchové teploty ulic až o 30-40 stupňů Celsia. Praha neslouží pouze svým obyvatelům, ale jako hlavní město státu poskytuje servis a služby širokému okolí,“ doplňuje Pavel Hnilička, architekt a autor Pražských stavebních předpisů.
Stavební zákon v současnosti zmocňuje tři největší česká města včetně Prahy ke stanovení požadavků na umístění sítí technické infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj se v minulosti pokoušelo vyložit § 152 stavebního zákona tak, aby v tom městům zabránilo. Právníci spolupracující na Pražských stavebních předpisech ale tento výklad vyvrátili. Ministerstvo se tak pokusilo omezit zmocnění pro hlavní město v návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, hlavní město však podalo v mezirezortním připomínkovém řízení k návrhu tohoto zákona zásadní připomínku k omezení zmocnění v § 152 odst. 2 stavebního zákona.
Ministerstvo životního prostředí jako gesční resort návrhu tohoto zákona argumentaci připomínky Prahy nakonec přijalo a změnu z uvedeného návrhu zákona vypustilo. Přesto ministerstvo následně stejný návrh přidalo do novely aktuálního energetického zákona jako poslanecký přílepek bez jakékoliv konzultace s dotčenými městy a proti jejich vůli vyjádřené zásadními připomínkami hlavního města a statutárního města Brna.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV