Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já vám přeji hezké odpoledne. Ráda bych se vyjádřila k rozpočtu na rok 2016 a především ke kapitole 313, Ministerstva práce a sociálních věcí. A jsem moc ráda, že přišla paní ministryně. Tato kapitola čerpá skoro polovinu státního rozpočtu a nastavení některých dílčích kapitol v ní je mi naprostou záhadou, kterou mi ani na výboru pro sociální politiku nedokázali pracovníci Ministerstva práce vysvětlit a zodpovědět.

Uvedu příklad například na poklesu mandatorních výdajů v oblasti dávek osobám se zdravotním postižením, oproti plánovitým výdajům roku 2015 došlo k poklesu na rok příští o 538 194 tis. korun méně. Máme méně postižených nebo se nám uzdravili? Nepotřebují kompenzační pomůcky, úpravy bytů nebo nepotřebují se dopravovat auty za vzděláním, prací či společenským životem? Možná by mi na tuto otázku mohla paní ministryně odpovědět, jak je to možné.

Nedávno jsem na podvýboru pro nepojistné dávkové systémy měla členy sociální komise Moravskoslezského kraje a ti si stěžovali, jak zdravotně postižení mají problémy s čerpáním těchto dávek. A to tady nechci zmiňovat ani různé mediální kauzy. Opravdu to nechápu, jak se ministerstvo k této problematice staví, protože je potřeba brát ohled na zdravotně postižené a umožnit jim takový život, aby mohli žít běžným životem za podpory jak v rodinném, tak i vzdělávacím i pracovním životě. A k tomu je potřeba dost peněz na zvláštní pomůcky a mobilitu. Nebo se pletu?

Proto bych chtěla z tohoto místa podpořit jménem našeho poslaneckého klubu návrh poslance Zdeňka Soukupa, který navrhuje snížit v kapitole 313 rozpočet hmotné nouze, již o tom dnes byla řeč, o částku 869 840 tis. korun, která se navýšila oproti roku 2015. Navrhuje 600 mil. korun převést do položky Dávky důchodového pojištění, to je rozumné. Musíme si někde najít peníze na jednorázový příspěvek k důchodu, když v rozpočtu s tím nebylo počítáno. Přitom se o tom mluví už od září letošního roku. A zbytek doporučuje použít právě pro zdravotně postižené. A já si myslím, že do této kapitoly by se to přesunout mělo.

Náš klub bude podporovat i pozměňující návrhy místopředsedy Bartoška a pana poslance Vilímce, kteří chtějí navýšit příspěvky na péči, které nebyly valorizovány několik let. Snad se nám časem podaří i narovnat pravidla pro přiznání tohoto příspěvku, aby se zlepšil život zdravotně postižených, seniorů, a nemuseli žít na hranici bídy a odvolávat se ve správních řízeních proti rozhodnutí tak, jak jsme slyšeli na semináři, který jsme pořádali spolu s kolegou Markem Černochem a Olgou Havlovou a po něm, když Ministerstvo práce a sociálních věcí nečinilo, jsme podali novelu zákona 108/2006 a pod tu se podepsali i ostatní kolegové z politických stran a hnutí.

Bohužel tato novela leží zaparkovaná v Poslanecké sněmovně a kdy se dostane na jednání, to nevím. Při našem stylu práce si myslím, že to bude zadlouho. Náš poslanecký klub podpoří pozměňující návrhy rozpočtového výboru v navýšení o 200 mil. na neinvestiční dávkové transfery. Převedeno do praxe je to navýšení peněz na sociální pracovníky v obcích. Podpoříme i návrh navýšení o 300 mil. na reprodukci majetku nestátním subjektům v sociální oblasti, kterou předložil kolega Kaňkovský na výboru pro sociální politiku. Podpoříme i pozměňující návrh kolegy Vilímce o navýšení 20 mil. na transfery územním rozpočtům na sociálně právní ochranu dětí a zde si neodpustím kritiku ministerstva v této oblasti financování. Nevím, zda se vůbec úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí potkávají a zda si předávají informace z výboru pro sociální politiku, kde jsme toto financování těchto zařízení probírali. V jakých ekonomických problémech jsou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dvacet dva tisíc osm set korun opravdu nepokryje náklady na pobyt dítěte, které se ocitne v krizové situaci. A netýká se to jenom Klokánků, ale všech zařízení, která poskytují tuto službu.

Tato služba přece nemůže fungovat tak, že zařízení dostane finanční částku na hlavu dítěte, ale musí dojít ke změně financování. A umím si představit, že může být financována jako např. Zdravotnická záchranná služba. Má tu být jasná koncepce, kolik takových zařízení potřebujeme, jaký je průměrný počet dětí, které jsou zde umisťovány, a vše řádně zaplatit. Nevím, kam tímto ministerstvo směřuje, zda snižování peněz, které povede k zániku těchto zařízení? Ale ubezpečuji vás, vážené kolegyně a kolegové, že z tohoto nemá spousta ředitelů a ředitelek těchto zařízení klidné spaní a financování v této sféře je ohroženo.

A na závěr si dovoluji já podpořit pozměňovací návrh kolegyně Semelové k dofinancování platů sester v pobytových sociálních službách, kdy navrhuje na tento účel navýšit dotaci o 500 milionů korun. Ve druhém čtení kolegyně Semelová připomněla, o kolik se snížil počet sester v těchto zařízeních od roku 2001 do roku 2013. A já toto číslo upřesním: Jedná se o 2 818 pracovníků v této profesi. Ovšem kapacita pobytových zařízení vzrostla o 3 320 míst a obzvlášť se navýšila kapacita v domovech se zvláštním režimem, která dnes činí 12 048 míst. A lidé umístěni v domově potřebují nejen služby sociální, ale také služby zdravotní, a kdo je může vykonávat? Pouze všeobecná sestra. A sester je málo. Pořád se o tom mluví, chybí ve zdravotnictví, a pokud odejdou i sestry ze sociálních služeb, kladu si otázku: Kdo bude poskytovat odbornou pomoc našim seniorům zdravotně postiženým. Já to nevím. Nemáme tu ani žádnou alternativu, a tak si říká, jestli to také není účelné. Nebudeme zde mít odborné pracovníky, nebudeme mít zajištěnou odbornou péči a kvalita péče půjde dolů. Kdo na to doplatí? Lidé, kteří v těchto zařízeních jsou. Dříve odejdou a stát bude mít méně nákladů.

My jsme na výboru pro sociální politiku probírali tuto oblast a já ve své prezentaci představila tuto situaci s financováním v sociálních službách a ptal se přítomných aktérů, kde se vezmou peníze na dofinancování platů všeobecných sester v pobytových zařízeních sociálních služeb v roce 2016. Máme tu několik možností: Jsou tu úhrady od uživatelů služby, jenže, vážení, 50 % jich nemá na úhradu pobytu, tak tudy asi cesta nevede. Z dotací, které Ministerstvo práce a sociálních věcí dává ze své kapitoly krajů, nám zástupci odpověděli, že to nejde, že tyto peníze jsou na podporu sociální oblasti. Platby ze zdravotních pojišťoven jsou omezeny úhradovou vyhláškou a Ministerstvo zdravotnictví hlásá: My jsme navýšili o 3 %.

Pro vaši zajímavost vám chci říci, že už v roce 2009.... Pane předsedající, já opravdu nemohu překřikovat.

Já bych křičela, ale jsem zdravotně indisponovaná, tak nemohu. V roce 2009 byl proveden výzkum a bylo zde zjištěno, že v sociálních službách se poskytuje ošetřovatelská péče za 5,2 miliardy a dnes je to dvě miliardy vyšší. Mohli bychom to také dostat z darů od sponzorů, ale ty nám nepokryjí náklady na platy a nevím, kde ty sponzory hledat. Pak už zbývá jediná a poslední možnost, že to dofinancují kraje, ale zástupci krajů nám jasně řekli: Nemáme a dofinancováváme i tak dost.

Každý z aktérů tvrdil, že sestry potřebujeme v sociálních zařízeních, ale kdo to dofinancuje, neřekl nikdo. Proto tento pozměňovací návrh podpořím. Vím, že budete mít problém s tím, že jde o 50 milionů z ÚSTRu, ale pokud bude vůle, může se celá částka dát z kapitoly 396 státního dluhu.

Chci vás upozornit, že se jedná o dočasné řešení. Připravuje se zákon, který bude řešit zdravotně sociální rozhraní, ale do té doby musíme zajistit financování platů sester. Čtrnáct výkonů, které sestry vykazují na pojišťovny, nepokryjí jejich platy, a proto vás všechny žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Vážené kolegyně a kolegové, vyjádřila jsem se ke kapitole 313. I přesto, že tato kapitola byla navýšena, vzalo se těm nejpotřebnějším - zdravotně postiženým.

Nemyslelo se na navýšení důchodů a já si myslím, že je potřeba, abychom příště, a především paní ministryni bych požádala, aby příště při tvorbě rozpočtu kapitoly 313 byly tyto částky rozvrstveny spravedlivě. Já vám děkuji za pozornost.