MPO ve spolupráci s MŽ zjišťoval situaci ve 30 Evropských zemích, kde je fungující těžební průmysl a ve kterých bylo možné získat hodnověrné informace.
Zvláště byla věnována pozornost těm státům, které více ingerují do vlastního těžebního průmyslu v následujících superstrategických kritických nerostných surovinách EU, tedy antimon, beryllium, boráty, fluorit, fosfáty, galium, germanium, grafit, hořčík, chrom, indium, kobalt, křemík kovový, magnezit, niob, prvky vzácných zemin, prvky skupiny platiny, wolfram)
U surovin bylo ve 30 analyzovaných zemích dohledáno celkem 14 případů realizace těžby či bezprostřední přípravy těžby u osmi z kritických komodit (antimon, boráty, chrom, fluorit, grafit, indium, kovy vzácných zemin, wolfram). Ve třinácti případech těžbu či přípravu těžby realizují soukromé společnosti, ať již domácí (britské, norské), z jiného evropského státu (britské, švédské, belgické, švýcarské), zámořské (americké, kanadské, japonské, australské) či nadnárodní koncerny. Jedinou dohledanou přímou angažovaností státu v těžbě některé z kritických (superstrategických) komodit EU je případ těžby chromitů ve Finsku společností Outokumpu Oyj, ve které drží vláda menšinový podíl 40%
Řada zemí však uplatňuje nepřímé ingerence a nepřímé nástroje, jako např. podporu svých firem při geologickém průzkumu v zahraničí, podporu projektů rozvojové spolupráce zaměřených na nerostné suroviny apod.
Záměrem tohoto článku není podrobně jmenovat ve kterých zemích Evropy a jaké superstrategické suroviny se těží, ale konstatovat, že předložený materiál dává velmi dobrý přehled o tom, ve kterých zemích se takové suroviny těží, zda je ingerence tamních vlád do této těžby a případně zda jsou tyto suroviny těženy soukromými společnostmi i jiných neevropských států.
Pro surovinovou politiku ČR je nezbytně nutné takovýto přehled mít a vycházet z možností získávat tyto suroviny pro politiku státu v rozvoji průmyslu a výzkumu právě v oblastech, ve kterých se tyto suroviny používají nebo budou v ne příliš vzdálené době užívat. ČR je a doufám, že bude průmyslovým státem s důrazem na export a je pro další rozvoj ekonomiky ČR takovýto přehled velmi důležitý.
Ing. Pavel Hojda, stínový ministr průmyslu a obchodu za KSČM
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV