Děkuju za slovo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Dnes rozhodujeme o důvěře nastupující vlády Andreje Babiše. Nejde o běžné hlasování, nejde o formalitu, ani o politickou rutinu. Proto nebudu před ničím a před nikým couvat. Rozhodujeme totiž o tom, zda naši zemi povede vláda, která nechápe realitu světa, ve kterém žijeme a není schopna na ni odpovědně reagovat. A právě proto musím začít oblastí, která je zásadní. Bezpečností. Oblastí, ve které programové prohlášení nastupující vlády selhává už na samotném začátku.

Žijeme v době, kdy se bezpečnostní situace dramaticky zhoršuje. V Evropě probíhá válka, která není lokálním konfliktem, ale otevřeným zpochybněním mezinárodního řádu. Autoritářské režimy testují pevnost demokratických států. Hybridní hrozby, kybernetické útoky, dezinformační kampaně a systematické oslabování důvěry ve stát se staly každodenní realitou. A přesto programové prohlášení nastupující vlády působí, jako by k tomu bylo slepé, jako by bylo napsáno pro svět, který už neexistuje.

Chybí v něm jasné pojmenování hrozeb, chybí strategická vize, chybí odpověď na otázku, jak chce vláda chránit bezpečnost občanů České republiky v prostředí, které je nestabilní, nepřehledné a čím dál nebezpečnější. Nevidíme jasný důraz na naše spojenecké vazby, na naše ukotvení v rámci Evropské unie a v rámci NATO. Nevidíme jasnou odpověď na to, kdo je ve světě agresor a kdo je jeho oběť. Nevidíme seriózní přístup ke kybernetické bezpečnosti. Nevidíme připravenost čelit dezinformacím, které systematicky rozkládají důvěru ve stát, demokratické instituce i média. A co je možná nejnebezpečnější - nevidíme pevné hodnotové ukotvení.